Král Jiří dává svolení ke směně učiněné mezi syny jeho pány z Kunštátu a šepmistrem a konšely města Hory Kutné o rychtářství Kutnohorské, které připadlo obci.
My Jiří, z boží milosti král Český, margrabie Moravský, Lucemburský a Slezský vévoda a Lužicský markrabie, oznamujem tímtolistem všem, jakož někdy dobré paměti Karel, ciesař Římský a král Český, předek náš, zapsal jest Endrlinovi, v ty časy mincmaistru na Horách Kuttnách, rychtářstvie města Hory Kuttny v šesti stech kopách grošuov, kteréhožto listu položenie slovo od slova jest takové: Karolus quartus, divina favente clemencia, (ut supra etc.) [1], kteréžto právo na to rychtářstvie potom na nás přišlo, a to právo od nás majíc osvícený kněz Viktorin, vévoda Minstrberský, hrabie Kladský a hauptman v Moravě etc., syn náš milý, a urození Boček, Jindřich a Hynek bratřie jeho z Kunstátu a z Poděbrad, oni pak učinili sú úmluvu a směnu o to své právo na to rychtářstvie s věrnými našimi šephmistrem a konšely města Hory Kuttny a jim to své právo dali sú za ten list a právo jejich, kterýmž najjasnější ciesař Sigmund, král Český, předek náš, měšťanuom Horským dal a zapsal jest dvě a padesáte hřiven grošuov těžkých na každý rok vydávati, za každú hřivnu padesát a šest grošuov počítajíce, tak aby z mincě na Horách Kuttnách od něho i od budúcích králuov Českých jim k tomu rychtářství na každý týden hřivna grošuov těžká byla vydávána dotud, dokudž toho on neb budúcí králové Čeští od nich pěti sty kopami grošuov nevyplatie, jakž šíře ten zápis to v sobě drží a zavírá, kterýžto zápis měšťané města Hory Kuthny svrchupsaným synům našim za právo jejich svrchu dotčené dali sú a s nimi se směnili. A prosili sú nás obojí, abychom k té směně mezi nimi učiněné milostivě svoliti a jie potvrditi ráčili. My znamenavše jich prozbu slušnú a hodnú, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich mocí královskú k té směně o ta práva mezi nimi s obú stranú učiněné povolenie naše plné dáváme a jim toho milostivě dopúštíme a tímto listem potvrzujem, ovšem tomu chtiece, aby ta smlúva a směna, kterúž mezi sebú sú učinili, v těch ve všech artikulích pevná a stálá byla a moc u obú stran měla a obdržela. Tomu na svědomie pečet naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu.
Dán v Praze v neděli po sv. Lucii létha od narozenie syna božieho tisícého čtyřstého padesátého devátého, královstvie našeho létha druhého.
Ad mandatum domini regis domino
Procopio de Rabenssteyn, cancellario, referente.
Opis z XV. století v knize řečené »Transsumpta privilegiorum« v archivu m. Hory Kutné na l. 13r za nápisem: »Osvobození rychty«.
ZDROJ: Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1529, Čelakovský Jaromír, Fridrich Gustav. V Praze. Tiskem národní správy Fy Eduard Grégr a syn, 1948
Míní se tu list cís. Karla IV d. v Praze 3. listopadu 1363 (v. Privilegia II, č. 408), jehož opis jest zapsán v »Transsumpta privileg.« na I. 9. — Dle rukopisu c. a k. dvorského a státního archivu ve Vidni č. 185 na str. 427 žádal r. 1509 Karel, kníže Minstrberský, za potvrzení tohoto listu a kr. Vladislav toho roku »jemu tu hřivnu těžkú v 600 kopách gr. českých zapsati ráčil na minci a Komoře královské na Horách Kuthnách« ↩︎