Martin Kuthen ze Šprinsberku: Kronika o Založení Země České a prvních obyvatelích jejích, tudíž o knížatech a králích i jich činech a příbězích velmi krátce z mnohých kronikářů sebraná. Léta Páně MDXXXIX (=1539), Vytištěno v Starém Městě Pražském, (Pavel Severín z Kapí Hory) v pátek den svatého Antonia (=17. ledna). Léta Páně tisícího pětistého XXXIX (=1539)
Dostupné na https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002402637&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false
MCCCIIII
Téhož Léta Císař Albrecht posly své k Králi Václavovi poslal, chtě Cheb, Míšni a Polsko od Krále Václava míti. K tomu také Hory Cuthny, aby mu za Šest let popustil. Ale Král toho nechtěl učiniti. I z té přičiny Císař rozhněvav jse vtrhl do země a Horu oblehl. A Horníci zvařivše hutrajchu s jinými kaly zemskými, po potoku kdež Císařské vojsko leželo, pustili a tím mnoho lidu jemu zmořili. Neb kdož koli z vojska buď člověk buď kůň z toho potoku se napil velmi rychle zdechl. A v tom Král Václav sebrav lidi své, vojensky proti Císaři k Hoře přitáhl a na zajtří s ním chtěje boj míti. To Císař zvěděv tajně v noci pryč utekl.
MCCCCXI
Téhož léta Malín město od havířův horských vypáleno a lidí obojího pohlaví i s dětmi na tři sta zmordováno, a to o posvícení pro lusky.
MCCCCXIX
Toho času Horníci s Panem Petrem Konopištskym mnoho set Čechův, kteřiž přichylni byli pravdě Boží, blíž Knina a i od jinud zajavše k Hoře wedli a do šachet vmetali a jiné, kdež mohli, kupovali jako hovada, dávajíce za každého světského I kopu a za kněze V kop, a tytéž namučivše se s nimi, do šachet metali.
MCCCCXX
Téhož Léta Císař Zikmund chtěje mocí v zemi Českú po smrti bratra svého se uvázati s velikým lidem k Hoře přitáhl. A tu jsa u Hory, Pražany k sobě obeslal, kteřížto když k němu přijeli, rozkázal jim, aby všecky řetězy v Praze po ulicích vybrali, to když vedlé rozkázání jeho učinili, opět jim podruhé rozkázal, aby Staroměští všecka vodění, kteráž mají snesli na Pražský hrad a Novoměští na Vyšehrad, ale oni toho učiniti nechtěli, obávajíce se, aby je to nepotkalo, co Vratislavské, z nichž mnohé před tím stínati dal. I postavili se proti němu k bránění. A kdež byl prvé jeden řetěz, tu udělali dva...
MCCCCXXIIII
Toho Léta v Středu před svatým Duchem sebrali se Pražané proti Žižkovi a panem Čeňkem z Veselí a s jinými mnohými pány. I srozuměv Žižka, že sau jemu silní, ujel před nimi do Kostelce ležící nad Labem a tu jest od nich obehnán. Kdež potom skrze pomoc pana Viktorína poděbradského tajně z města i s lidem svým ujel. To Pražané zvěděvše, honili ho tři dni až jej u Malešova vždy postihli. Tu Žižka nemoha dále jeti a seznav místo býti k svému lepšímu, obrátiv se na ně, bitvu svedl a je porazil. Tak praví že z strany Pražanův víc než sedm Set lidu jest zbito.
Odtud Žižka jel do Hory a ji z kořen vypálil tak, že na čtvrt léta žádný v ní nebydlel. A to proto učinil, že Horníci Pražanům proti němu pomáhali.
Z Hory hned Žižka táhl ku Praze a položil se na Špitálském. Tu pak na den svatého Kříže povýšení s Pražany skrze prostředky jest smířen. Kdež na památku toho veliká hromada kamení u svatého Ambrože snesena na ten způsob kdož by toho míru nedržel, aby tím kamením byl ukamenován.
MCCCCLXXV
Téhož Léta den Božího Těla ve XXII hodin strhlo se veliké povětří tak, že u Hory na třidceti domův zbořilo a též na Kostelích mnoho škod zdělalo.
Léta Páně MoCCCCLXXXo. V pondělí před svatým Vítem Král Vladislav vyjel z Prahy do Hory a někteří z Pražanův Staroměstských za ním přijevše, tu v Hory jsau zjímáni a odtud na Hrádek nešeni. Dva z nich zmučeni Matauš Šterlink a Martin od Zlatého kola, třetí Šejnoha pekař na skřipci přetržen. To vše na ně přišlo pro česká zpívání a zvláště té písně Věrní Křesťané, kterauž tehdáž král Vladislav byl zapověděl. Ptom po nemnoha časích též osoby z vězení jsau propuštěni a zase k statkům navráceni i na úřady konšelské sazeni.
Léta Páně MoCCCCLXXXVo. Po čtvrté neděli postní byl sněm veliký u Hory. Na kterémžto mezi jinými Artykuli Králem Vladislavem zavříno, aby strana pod jednau strany podobojí spúsobau neutiskala ani haněla a to do let xxxio.
MCCCCXCVI
Téhož Léta v neděli před svatau Markytau zdvihli se havíři od Hory a vytáhše vojensky, zakopali se na vrchu blíž Kaňku ležícím řečným Šprýcmbergk, příčinu toho kladauce, že b se nedála spravedlnost při Rudě od Úředníkův. Horníci pak obeslavši kraj Čáslavský, oblehli je. A tu znamenitějších z havéřův x dali se dobrovolně uvězniti, nechtíce by se jaké krve plití stalo, než žádajíce o to před Králem slyšáni býti. Ale Horníci jich na Poděbrady podali, a tam v pátek před svatým Vavřincem jsau stínáni.
MDIIII
Téhož Léta Filip Biskup Sidonienský z Vlach do Čech přijel. A v auterý Svatodušní do Prahy přivezen, ten též jakž i prvnější Augustýn lidem pod obojí spůsobau svátostmi posluhoval. Potom po roce pro nepoddanost některých kněží a sváry, kteréž proti němu vedli, na žádost Horníkův do Hory se obrátil a tam smrti dochován.
MDVII
Toho Léta Mor byl veliký v Čechách. A hned ten Úterý po svatém Lukáši Filip Biskup Sydonienský u Hory umřel a v kostele vysokém pochován. Odkudž potom Léta Páně ?? XIo jest vyzdvižen a k svaté Barboře přenešen.
MDX
Léta Páně MoDoXo. První Středu v postě Král Vladislav z Prahy na Sněm do Hory vyjel. A odtud do Uher i s Ludvíkem synem svým se obrátil.