Vavřinec z Březové: Husitská kronika, Svoboda 1979
dostupné na https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1214&page=0
40 24 PRONÁSLEDOVÁNÍ ČECHŮ PODOBOJÍ NA HORÁCH KUTNÝCH
V těch tedy časech věrní Češi jak duchovní, tak světští, přívrženci přijímání pod obojí způsobou, zbožně je vykonávali i želeli nespravedlivé smrti mistra Jana Husa blahé paměti, věrného a znamenitého kazatele svatého evangelia; způsobilo mu ji, konajíc peněžité sbírky[1] k jeho záhubě, zvrácené kněžstvo Království českého a Markrabství moravského a zvláště biskupové, opati, kanovníci, faráři a řeholníci, kteří nemohli snášeti jeho věrná a spasitelná napomínání, výzvy a kázání, jež odkrývaly jejich okázalost, svatokupectví, lakomství, smilstvo a ohavnost zlořečeného života; proto byl na kostnickém koncilu podle výpovědi falešných svědků odsouzen a přeukrutnou smrtí zahuben, přičemž se uherský král Zikmund velmi přičinil o jeho smrt.
Svrchujmenovaní, pravím, věřící snášeli po Českém království převeliká pronásledování, utiskování, soužení a trýznění od protivníků pravdy a rouhačů, kteří je ukrutně stíhali odnímáním majetku, tvrdými způsoby vězení, hladem, žízní i tělesným vražděním.
Neboť svrchujmenovaní nepřátelé pravdy,[2] lapajíce v rozličných místech království kněze a laiky, horlivé vyznavače přijímání z kalicha, odevzdávali je Kutnohorským[3] a některé prodávali za peníze.[4] A ty Kutnohorští, Němci, ukrutní pronásledovatelé a nepřátelé Čechů a zvláště milovníků pravdy Kristovy, trápili rozličnými urážkami a různými druhy trestů a nelidsky házeli, zvláště v nočních dobách do nejhlubších jam neboli šachet, některé zaživa, některé však postínané, a zvláště do šachty blízko kostela svatého Martina před Kouřimskou bránou, kterou Horští nazvali Táborem. Tak velikou pak nelidskou ukrutností se rozpálil lid kutnohorský proti věrným křesťanům a horlivým vyznavačům zákona Božího, že v krátkém čase přes šestnáct set lidí, přívrženců nejsvětějšího přijímání z kalicha, bídně zahubil a naházel do šachet, při čemž často katové umdlévali únavou z vraždění. Ale toto nelidské zuření proti věrným křesťanům spravedlivě následovala Boží pomsta. Neboť po dvou letech bylo to město Kutnohorských z pomsty za tu nelidskou záhubu mnoha věrných takřka z kořene vyvráceno a plameny ohně zničeno, jak bude možno zřejmě objasniti v následujícím vypravování.[5]
Potom v měsíci listopadu téhož roku, totiž 1419, zajal blízko Klatov pan Racek z Ryžmberka[6] a jeho lidé na cestě jednoho kněze Jana řečeného Nákvasa,[7] který navštěvoval po vsích lid horlivě oddaný přijímání z kalicha, a zvláště nemocné, a podával jim svátost těla a krve Páně, a vydal ho za veliké peníze 43Němcům, kteří tehdy přišli z Bavor na pomoc svrchujmenovanému panu Rackovi proti Klatovským. Když pak se nijak nechtěl přísahou odříci podávání pod obojí způsobou obecnému lidu, k čemuž ho ti Němci nutili, byl zahrnut rozličnými potupami, urážkami a nadávkami, přivázán k jednomu stromu provazy, které mu provlékli rukama probodenýma meči, obložen naházeným proutím z plotů i slámou a zahuben plameny ohně.
Potom v týchž dnech, totiž měsíce listopadu, Kutnohorští, přišedše do města Kouřimě, zjímali některé z konšelů a starší toho města, šiřitele přijímání z kalicha, spolu s farářem, dosazeným tam kdysi od krále Václava, totiž mistrem Janem řečeným Chůdek,[8] a s kněžími, v poutech je naložili na vozy a dovezli do Hory. A když přijeli v noci do města, zahrnul je kutnohorský lid rozličnými urážkami a nadávkami "kacíř“ a házel na ně zapálené pochodně; po tom je vsadili do tvrdého vězení, svázavše je pouty a železnými řetězy, pouty a železnými řetězy.
O věci víz výše kap. 10, pozn. 1. ↩︎
Mezi největší protivníky husitství patřili feudálové Jan Železný, biskup litomyšlský, Petr ze Štern-berka na Konopišti a Mikeš Divoký (jinak Divůček) z Jemniště, kdysi příznivec Husův; později si protikacířskou horlivostí získal od Zikmunda nejvýnosnější zemský úřad kutnohorského minc¬mistra (viz níže kap. 30, pozn. 2 a 51, pozn. 7). ↩︎
Kutná Hora, druhé největší město v království po Praze, zůstala mimo uzavřené přiměří a její němečtí obyvatelé toho využili k páchání zvěrstev, která tu kronika vypisuje. ↩︎
Za každého husitského Čecha laika platili Kutnohorští po jedné a za kněze po pěti kopách pražských grošů, takže byly na ně na mnoha místech pořádány pravé honby (F. Palacký III, str. 265, pozn. 23). ↩︎
Vavřincův slib, že vypíše zkázu Kutné Hory r. 1421, již v kronice, pokud ji známe, nedošel splnění. ↩︎
Racek z Janovic na Rýzmberku (Riesenbergu). ↩︎
O umučení kněze Jana Nákvasy se zmiňují i SL (Š), str. 24. ↩︎
M. Jan Chůdek byl dosazen asi r. 1417 na místo odňaté Štěpánovi z Pálče (srv. výše kap. 4, pozn. 5), kdežto Zikmund jmenoval do Kouřimě v říjnu 1419 svého kaplana (Altmann, Regesta imperii, č. 3935). ↩︎