Vavřinec z Březové: Husitská kronika, Svoboda 1979
dostupné na https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1214&page=0
20882 ŽIŽKA DOBYL KLÁŠTERŮ V CHOTĚŠOVĚ A KLADRUBECH A HRADU KRASÍKOVA/ PORÁŽKY TÁBORŮ V PŘELOUČI A CHOTĚBOŘI; UPÁLENÍ KNĚZE HROMÁDKY
Potom téhož roku v měsíci lednu přitáhl Žižka s táborským lidem do Plzeňského kraje a obsadil Chotěšov, klášter panen jeptišek, a Kladruby, klášter mnichů.[1] Potom pospíšil k městu Misa jinak Stříbru, a když uslyšel, že Švamberk, veliký pronásledovatel táborů, přijel s málem lidu na hrad Krasíkov,[2] ihned bratří od města Stříbra odtáhli a přitrhli ke Krasíkovu, hradu velmi pevnému; a v jednom jen dni obsadili mocí vrchol hory, lidově zvané Hřeben, a druhého dne dobyli věže spolu s mostem. A když viděl Bohuslav Švamberk, pán hradu, že 209by nebyl s to odolati, obávaje se a věda, vniknou-li táboří mocí do řečeného hradu, že ho tehdy s jeho všemi lidmi nikterak nenechají naživu, proto prosil, aby poslali pro pana Petra řečeného Zmrzlíka, někdy mincmistra, který tehdy držel klášter Kladruby, jehož se zmocnili; že chce jemu a nikoli jinému postoupiti hrad a vydati se se svými lidmi do jeho rukou. A tak se stalo, když přijel řečený pan Petr, že mu Švamberk postoupil hrad a dal se témuž panu Petrovi se svými služebníky[3] do zajetí. A ten pan Petr těžko od táborů dosáhl, že zůstali živi při životě. A propustivše služebníky pod zárukou, zanechali pana Bohuslava tam na hradě pod stráží.
Potom téhož času v dnech lednových hormistr[4] a pan Jan Městecký[5] přepadli s Kutnohorskými a ostatními městy a zemany v Přelouči některé tábory tam meškající, a přemnoho jich pobivše, dovedli sto dvacet pět zajatých s knězem Valentinem do Hory; a jestliže někdo nemohl na cestě pro své zranění jÍti, toho dobili mečem a zanechali mrtvého na cestě.
Potom téhož roku Narození a v měsíci lednu Hromádka z Jistebnice, shromáždiv množství sedláků z bratrstva táborského, obsadili Chotěboř, hrazené městečko, a do posledka ji vyloupili. A když nějaká jejich část vyjela z městečka, aby přivezla potraviny, udeřili hormistr, pan Flaška,[6] pan Jan Městecký, pan Půta z Častolovic[7] s Kutnohorskými a ostatními městy a šlechtici na Očišťování Panny Marie[8] na Chotěboř. A protože táboři způsobili měšťanům městečka velikou škodu, proto se oni s nimi nechtěli brániti. A když viděli táboři, že sami nemohou odolati, vzdali se na milost pánům, kteří na ně útočili. Ale Kutnohorští lační krve pobili jich přes tisíc se třemi kněžími[9]; Hromada pak byl doveden s dvěma kněžími do Chrudimě a tam byli uprostřed náměstí upáleni.
O obou klášterech srv. výše v kap. 57. O jejich dobytí J. Macek II, str. 310. ↩︎
Tj. Krasíkov (též Švamberk), hrad v záp. Čechách, zal. na poč. 14. stol. O jeho dobytí pojednává J. Macek II, str. 311 n. O Bohuslavovi ze Švamberka srv. výše kap. 27, pozn. 7. ↩︎
V lat. orig.: clientibus. ↩︎
Hormistr - mincmistr Mikeš Divůček. ↩︎
Jan Městecký (jmenoval se tak podle Heřmanova Městce) z Opočna († okolo 1432) podepsal protest do Kostnice, ale za revoluce byl oporou strany královské. ↩︎
Arnošt Flaška z Pardubic a Rychmburka. ↩︎
Půta z Častolovic († 1435) stejně jako Jan Městecký podepsal protest do Kostnice, ale přešel k Zikmundovi a vysloužil si u něho hejtmanství Kladské a knížectví Minsterberské (A. Sedláček v ČČH 1917, str. 92—93). ↩︎
Páni nedrželi dané slovo, zjímali všechny, kteří se vzdali, a nahnavše jich tři sta do tří stodol před městem, upálili je. Ostatní vedli do Hory, ale na cestě k Čáslavi jich upálili čtyřicet ve vsi Horkách v jedné chalupě; druhé pak všechny vmetali potom do šachet, takže bylo zahubeno celkem na sedm set osob (srv. V. V. Tomek IV2, str. 141). ↩︎