Vavřinec z Březové: Husitská kronika, Svoboda 1979
dostupné na https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1214&page=0
273119 ČEŠTÍ PÁNI SE PODDALI ZIKMUNDOVI/ UKRUTNOST JEHO VOJSKA
Potom v témž čase, když král Zikmund prodléval s branným lidem v Jihlavě, sjeli se k tomu králi pod bezpečným glejtem Čeněk z Vartemberka, Oldřich[1] z Růže, Vilém Zajíc, Jan Městecký, Půta a přemnozí jiní páni a šlechtici Království českého a slíbili mu věrnost, že ho chtí přijmouti za krále a státi při něm pomocí zároveň i radou, ale tak, aby přestal páliti a hubiti království a obyvatele království. On to, jak se tvrdí, slíbil učiniti, ale slib, jak bylo jeho zvykem, nedodržel a nesplnil, nýbrž hromadil zlé na zlé. Když totiž táhl se svým vojskem s řečenými pány přes Humpolec a Ledeč k Hoře, jeho nelidští a věrolomní lidé všem jak přátelům, tak nepřátelům vypalovali vesnice, městečka a hrady, a znásilňujíce panny a ženy až do vydechnutí duše, potom je usmrcovali, maličkým dítkám usekávali ruce a nohy a pohazovali je před očima matek a jejich matky s ostatními ženami obnažené hnali před sebou jako dobytek a za274věšovali je[2] na plotech za prsy, z kterých někdy sáli. Ó nešlechetný a zločinný lid, kterého nemohly k milosrdenství pohnouti ani vzdechy žen[3], ani proudy slz, ani nářky maličkých, nýbrž ukrutnější nad pohany[4] s veselím a rouháním páchal všecko, co mohl nejhoršího učinit, že to vyžadovaly hříchy Cechů, neboť věřil, že tolika a tak velikými ukrutnostmi projevuje poslušnost Bohu a obdrží odpuštění hříchů!
Ó nesmyslný kníže! Proč jako pohan pronásleduješ své domácí, které máš chránit? Proč dělaje do vlastního hnízda, neustáváš je znečišťovati? Proč nepřestáváš prolévati krev nevinných? Proč toužíš vyhladiti ty, kteří se proti tobě stavějí, zápasíce za zákon Boha svého? Počkej málo a pohled, neboť Pán připraví pomoc těm, kdož se ho bojí, a tebe, který skládáš naději v množství lidu, malou hrstkou porazí a na útěk obrátí a za přeopravdový kalich krve Kristovy, který u jeho věřících pronásleduješ a usiluješ zničiti,[5] krev tvých ukrutných šelem v krátkém čase vzteklí psi lízati budou. Protož obrať se do srdce[6] a poznej, že „tvrdoť jest tobě proti ostnu se zpěčovati"[7], a čině pokání přestaň konati tolik zla a tak veliké, jestliže by se někdy Bůh nad tebou smiloval a odpustil ti tvoje nepravosti.
V lat. originále je nesprávně Heinricus místo Oldřich (srv. V. V. Tomek IV2, str. 219). ↩︎
Stč. překlad přidává: "na koly". ↩︎
Stč. překlad přidává: „zalykání bolestného". ↩︎
Stč. překlad přidává: „Turkův" (tj. nad Turky). ↩︎
Stč. překlad přidává „požívati věrným na paměť jeho nevinného umučení". ↩︎
V stč. překladu: „obrať se jako Ezechiáš k stěně". ↩︎
Skutk. 26, 14. ↩︎