ZDROJ: Čelakovský, J., Fridrich, G.: Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1529, V Praze. Tiskem národní správy Fy Eduard Grégr a syn, 1948
Správce zemský Aleš z Risenburka s radou sobě přidanou potvrzuje purkmistrům, konšelům a všem obyvatelům města Kutné Hory, kteří se tu znova osadili po dvojím vypálení města, všechna stará práva předešlými králi Kutné Hoře udělená, jakož i držení nemovitostí městských, které nebudou více povinni postupovati dřívějším držitelům pro víru ze země odběhlým. Kromě toho přiříká, že na úřady městské a horní nebude již více dosazovati Němce a cizozemce, že Horníci nemají býti povinni účastniti se vojen, leč proti cizozemcům a v pilných potřebách vší země, a že platové k jejich špitálu městskému ode dávna příslušející mají k němu zase navrácení býti.
My Aleš z Rysmburka, najvyšší zprávce královstvie Českého, i se vší radú, od pánuov, rytieřuov, panoší, zeman a měst k zákonu božiemu příchylných téhož královstvie mně přidanú, vyznáváme tiemto listem přede všemi, kdež čten nebo slyšán bude, že (z) zdravé rady naší společnie věrným našim milým purgmistróm, konšelóm i vší obci na Horách Kuttnách těm, ktož sú se znova sadili u Hory Kuthny po vypálení prvním i druhém, všecka práva a řády, kteréž sú měli a mají od slavných králuov a jmenovitě od slavné paměti krále Václava druhého, od ciesařovy milosti Karla prvnieho,[1] od krále Václava syna jeho, navrátili sme jim, jich v ničemž neumenšujíce a mocí tohoto listu navracujem. A k tomu mocí nám od pána boha pójčenú dali sme jim a mocí tohoto (listu) dáváme plnú moc a svobodu, aby všeckna městiště domová, zahrady, mlýny, lázně, vinice, doly, platy se všemi požitky jměli, drželi, požívali a učinili s tím, jakožto s svým vlastním dědictvím toho ižádnému nejsúce povinni stupovati z uteklých, kteřiež sú se zákonu božiemu protivíce z země aneb jinam utekli. A my jim v to ižádnú mocí slibujem nesahati ani jimi kterak jinak hýbati, leč by hodná příčina byla a proviněnie, kromě leč by komu sami od sebe aneb jeden z nich z dobré vuole co takového chtěli navrátiti, toho jim neodpírámy, než jinak žádnú mocí nemíníme jich tisknúti. Také svrchu psaní purgmistr i obec jednostajně s pilností prosili sú nás za to, abychom jim Němcuov a cizozemcuov na konšelstvie i na jiné úřady, což by se obce dotklo nesázeli a nedávali; a my milujíce čest a zvelebenie našeho jazyka Českého řekli jsme jim toho učiniti. Také od těch vojen častých, jimiž sú k záhubě toho klenotha mnoho byli trápeni, dáváme jim plnú svobodu, aby k nim nebyli puzeni víc bezděčně; kromě leč by všie země proti cizozemcuom hnutí bylo, v tom jich nevynímáme, aneb když by toho bylo pilně potřebie k obecnému dobrému v této zemi, že mají podle nás vzhuoru býti když bychom rozkázali. Dále zpraveni jsúce a znamenavše veliký nedostatek té chudiny špitálské u Hory na předměstí, jakož na velikém sněmu v Praze jest jim k tomu také svoleno, aby všichni platové, kteříž sú z dávna k tomu špitálu nadáni a kteříž jistě spravedlivě příslušejí, byli navracováni a sstupováni, k témuž sme jim svolili, aby svrchu psaní Horníci v ty platy k tomu špitálu se uvazovali a aby jim bylo sstúpeno, toho na každém žádajiece i prosiece, aby to učinili pro pána boha a pro své spasenie. A toho na svědomie pevnosti a lepšieho utvrzenie pečet naši vlastnie přirozenú k tomuto listu sme přivěsili, jenž dán a psán létha po božím narození tisiec čtyřstého třidcátého čtvrtého v úterý na dušky.
Opis XV. stol. v »Transsumpta privilegiorum v archivu m. Kutné Hory na I. 130 za nápisem: »Práv stvrzení; vojen zbavení; platu k špitálu sstúpení; cizozemcuov na úřad nesázení«. Srov. Veselský v časop. Lumír r. 1865, str. 649.
po straně poznamenáno: »Karolus primus error«. ↩︎