ZDROJ: Čelakovský, J., Fridrich, G.: Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420-1529, V Praze. Tiskem národní správy Fy Eduard Grégr a syn, 1948
Král Sigmund postoupiv šefmistru, radě i vší obci na Horách Kutných městské rychtářství povoluje, aby z mince k tomu rychtářství každý týden hřivna grošův se vyplácela potud, pokud by takový důchod pěti sty kopami grošů nebyl vyplacen.
My Zigmund, z božie milosti Římský král po všecky časy rozmnožitel říše a v Uhřích, v Čechách, v Dalmacii, v Charvátích etc. král, vyznáváme a známo činíme zjevně tímto listem všem těm, kdož jej vidí nebo slyší, tak jakož nejosvícenější kníže pan Václav, král v Čechách, náš milý bratr ščastné paměti, od zvláštní přízni a milosti rychtářovi na Horách Kuttnách každý tejden jednu těžkou hřivnu grošuov, to jest šest a padesáte grošuov z té mince a jeho komory tu dával jest, tak jsme my již za takovou službu a milost, kterúž ten šephmistr, rada i obec tu na té Hoře, naši milí věrní, užitečně i požitečně učinili jsú, jim naše rychtářství tu na té Hoře v Kuttnách milostivě dali jsme tak, jakož jim naši listové, kteréž jsme my jim na to dali, jasněji okazují. A aby oni potom štědřeji naši milost požili, také zapisujem jim tu prvé jmenovanů hřivnu v také míře, aby ji jich rychtář, kterýž nyní jest anebo v časech budúcích bude, anebo komuž oni to na jich místě poručí, tu jistú hřivnu každej tejden z naší mince na Horách Kuttnách a z naší komory tu šest plných leth pořád zběhlých od dání listu tohoto počal míti, zdvihati a ji přijímati a na jich užitek má obrátiti od nás i od všelikých bez překážky. A bylo-li by pak, že bychme my anebo naši dědici a potomní králové v Čechách tu prvé jmenovanú hřivnu od těch prvé jmenovaných šephmistra, rady i obce po šesti letech zase míti chtěli, jakož jsú pak tu jistú hřivnu prvé od nás za pět seth kop grošuov českých sobě vyplatili, tehdy my máme jim zase pět seth kop grošuov českých za to dáti a zaplatiti. A tehdy my té jisté hřivny dávati více nebudem povinni. Ale dokudž my aneb naši dědicové a potomní králové v Čechách po těch prvé jmenovaných šesti letech té prve jmenované hřivny pěti sty kopami groši českých od nich k nám nevyplatíme, tehdy oni mají jich rychtáři, anebo komuž oni to poručí, tu jistú hřivnu na každý týden z naší mince a komory tu na té Hoře míti, zdvihati, přijmúti a na jich potřeby obrátiti, jakož svrchu psáno stojí, od nás a našich dědicuov a potomních králuov Českých i jinak od všelikých bez překážky. A my přikazujem proto našemu mincmejstru a urburnímu písaři na té Hoře Kuttně, kteří nyní jsou aneb v časích budúcích budú, přísně a pevně tímto listem, aby oni tomu prvé jmenovanému šephmistru, radě a obci té Hory Kuttny aneb jich rychtáři tu, kterýž nyní (jest) anebo v čase budúcím bude, anebo komuž oni to poručí, na každý týden, jakož prvé psáno jest a dotčeno, tu často jmenovanú hřivnu z naší mince a komory vyčítali, dávali a platili. A zase proti tomu také zasahovati nemají v žádné míře v takové míře, jakož prvé psáno stojí, jakž jim milo jest naší těžké nemilosti zniknúti. S oznámením tohoto listu zapečetěného naší královskou přirozenou pečetí. Dán v Čáslavi po Kristovu narození čtrnácte seth leth a potom v dvacátém léthě v nejprvnější outerý po svatého Kříže dni povýšení, království našich Uherského v čtvrtém a třidcátém, Římského v desátém, Českého v prvním léthě.
K rozkázání pana krále
Michal, kanovník Pražský.
Český překlad ze XVI století v knize městského arch. Kutnohorského řečené »Transsumpta privilegiorum« na listu 28r. — Altmann, č. 4273.