ZDROJ: Čelakovský, Jaromír: Ze starých památek soudních
Rozepře mezi p. Janem Křížem z města Brodu Českého pů¬vodem s jedné a Dorotou Knězovou, formankou, se strany druhé
In: Právník, časopis věnovaný vědě právní i státní, jejž vydává Právnická jednota v Praze : -1956
Rok vydání 1870
Ročník 9
Datum vydání 1870
Praha: Academia, 1861-
str. 626 a násl.
dostupné na https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:79323653-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c?page=uuid:79323654-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c
626Ze starých památek soudních.[1]
II.
Rozepře mezi p. Janem Křížem z města Brodu Českého původem s jedné a Dorotou Knězovou, formankou, se strany druhé.
Danyel Šlenýř, plnomocník Jana Kříže, viní před rychtářem městským Dorotu Kněžovou z toho, že ona po Martinkovi, formanu zemřelém, kterýž Křížovi za oves 7 kop 4 gr. č. dlužen ostal, koní a vozu jeho jest se sama o své újmě bez povolení práva ujala a tak k zaplacení toho dluhu přidržena býti má. Zároveň plnomocník sobě škody nákladní i outratní opověděl a beneficia právní vyhradil.
Žádala hojemství. Příno jí a do dvou neděl odloženo.
Dorota Kněžová odpírá před rychtářem městským, že by se jakého statku po něm pozůstalého byla jměla ujímati. Jestli že koně aneb vůz, kterýž prvotně její byl, vzala, to proto učinila, že on Martinek, koupiv od ní koně s vozem, podle smlouvy jest neplatil a obávajíc se, že by na něm nic dostali nemohla, tou příčinou jakožto své vlastní k sobě a ne jeho s povolením práva přijala. Protož praví, že jemu, Křížoví, ničím ani tou žalobou povinna není a pakli on na té odpovědi přestati nechce, tehda sobě škody opovídá a beneficia právní vyhrazuje.
Po přečtení odpovědi této Šlenýř, plnomocník, oznámil, že 627té odpovědi v ničemž místa dáti nemůže, nýbrž v ní patrný odpor jest, žádá, že pro vyhledání takového odporu k průvodům této věci podáno bude.
Z uvážení práva jest tato věc mezi nimi na průvod do dvou neděl odložena, má-li která strana co ukazovati, aby ukazovala.
Danyel Šlenýř, plnomocník, u přítomnosti pana principála svého žádal za přečtení žaloby a odpovědi na ni. Jest čteno ex libro testimoniorum.
Blažej Hereš učiniv přísahu podle práva svědčil: On koupil řečený vůz a koně od Martinka, zaplatil mu je zcela a ještě mu 9 tolarův půjčil. Když Kočí zemřel, ujala se Kněžová po něm těch koní, do jeho příbytku přišla a těch 9 tolarův jemu zaplatila, když ji bylo za ouřadu rychtářského pana Jana Endrle právo našlo, že povinna jest se s ním porovnati.
Jan Lísal, forman, jenž u Kočího byl za pacholka, svědčí, že Martinek s Křížem v Českém Brodě "rabuše" udělal a tento jemu oves půjčil.
Jiří Zmola, pacholek formanky, svědčí, že Martinek o dluhu mluvil a že koně on Martin od Jana Kočího koupil, ale neví na čí náklad.
Čten připis od práva m. Brodu Českého: Svědomí ku potřebě p. Jana Kříže, rychtáře J. M. C. v Brodě Českém v té při s Dorotou Knězovou.
Tato svědomí přijata a zapsána:
Pavel Coufal, soused v m. Brodě Českém, jenž sloužil u Kříže za sladovníka, svědčí, že si Martinek oves vypůjčil. Totéž dosvědčuje Adam Čáp, sladovník, jenž sloužil u Kříže za mládka.
Po přečtení pravil plnomocník: Že Martinek panu Křížoví spravedlivě za týž oves povinen byl, vedle vyměření právního ne jedním ale čtyřmi srovnalými svědky se provozuje. Nechť právo to přečte. (Čteno H. B. 65.) Item také to se ze svědkův nachází, že jest se statku po Martinovi ujala, sama jich k své potřebě užívala, jak se jí vidělo a zdálo. A nad to výš i toho se dotvrzuje od Blažeje Hereše, že po ujití takových koní a vozu dluh povinný od n. Martina témuž Blažeji zaplatiti jest musela. A kdo tak se statku ujímá, by pak i právního co před sebe vzal, tehdy vedle práva městského F. 19. rozdílu 3. a 4., též F. 20. dluhy platiti povinen jest. (Čtena práva.) Po přečtení: To by se právně ujala, tehdy takovým dluhem povinna jest, ale že před rozsudkem v to se jest uvázala. Nechť se čte právo městské F. 48. (Čteno; 628 po přečtení.) A poněvadž to ukázáno jest že dluh spravedlivý pozůstává, ona Dorota že se koní a vozu ujala a proto jiné dluhy po tom Martinovi platiti jest musela, já jakožto plnomocník v. m. se důvěřuji, že slušného a spravedlivého opatření dosáhnu.
Proti tomu podala spis Dorota Kněžová, v němž praví, že z těch průvodův nic dostatečného nenachází, že nic nedosvědčují, aby ten Martin tou summou povinen byl a pr. m. jest opěty patrné pod lit. B. 22. jak co u práva náležitého a podstatného před sebe bráti se má a proto žádá, aby od takové neprovedené žaloby osvobozena byla. Pro dotvrzení pak své odpovědi, aby jistější a dostatečnější byla průvod svůj, který sobě dala právně zapsati, žádá ho za přečtení.
Čten:
Svědomí ku potřebě Dorotě Kněžové k té při x.
Jan Enderle přijavši to k svému závazku, kterýž jmá k úřadu konšelskému, svědčil, že když r. 1599 úřad rychtářský držel, Dorota k němu přišla a přípověď na ty koně dala pro dluh, kterouž přípověd on od ní přijal a jí se dotazoval, za kým by ty koně ostávali. Oznámila, že jsou u ni. Když pak pro manželku Martinkovou poslal a jí o té přípovědi oznámil, oznámila, že ona s tím nic činiti nemá, aby Dorota s nimi činila co chce.
Jiřík Svoboda Čechtický svědčí, že Martinek od Doroty čtyry koně koupil a že měl za ně po tolaru téhodně platiti, v tom však že zemřel. Tu šla Dorota k jeho manželce a kdo ty koně platiti bude se ptala. Kteráž oznámila, aby je sobě zase vzala, že je platiti nebude. A tak Dorota k němu přišla a se s ním radila a on jí radil, aby šla k rychtáři a na ně přípověd dala. Což se i stalo a p. rychtáři přípověd dala pro 70 tolarů 40 gr.
Jan Třebechovský totéž dosvědčuje i dále, že vdova po Martinkovi koňům obroku dáti nechtěla, oni hlady mřeli a proto se jich Dorota ujala.
Po přečtení: Tu ráčíte v. m. pane rychtáři porozumívati, že jest tato Dorota nic neslušného a proti právu o své újmě neučinila. A tak měl-li p. Kříž jakou spravedlnost, měl a může o to ku vdově po Martinkovi hleděti, ne k této syré a zarmoucené vdově, kterážto více přes rok u práva daremně a zbytečně zaneprázdňována jest a tak již důvěřuje pánu Bohu a potom v. m. že osvobozena bude a těch práv jest ohlásila, že při uvažování sobě je ráčíte přečisti a s tím ku právu již přistupujíc spravedlivé vejpovědi s vejhradou vrchního práva očekávati bude.
629 Zas proti tomu: průvodové, že jsou dostateční a Dorota že se všetečně a ne pořadem práva týchž koní ujala a proto dluhy platiti má.
Nález té pře.
Tu pan rychtář na Horách Kutnách vyslyševši žalobu plnomocníka zřízeného od p. J. Kříže viníce Dorotu Knězovou jakožto držitelkyni statku po Martinovi, formanu, z dluhu povinného ze sumy 7 kop 4 gr. č., žádaje za odpomožení. Proti tomu Dorota Kněžová odpověď dala atd. — Nahlídše bedlivě v tu žalobu, odpověď, v průvod obojí strany u práva zapsaný, v listovní svědomí od práva m. Brodu Českého spečetěné a dodané ku právu tomuto, v práva městská i což dále mluveno, vedeno a ukazováno bylo, toho všeho s pilností pováživše, takto o tom vypovídá:
Ačkoliv z průvodův plnomocníka vedených, že dluh ten pro¬bráním ovsa ku potřebě Martina se patrně provozuje a ukazuje, však poněvadž Dorota po smrti téhož Martina ku právu přišedši, aby jí takové koně a vůz od práva jakž oznamovala, že její vlastní jsou, osvobozeny a právo aby k tomu, aby takové koně a vůz nedoplacené k sobě jako své vlastní přijití a užívati zase mohla, povolení své dalo, anebo chtěla-li by táž Anna po n. Martinovi zůstalá jí takové koně a vůz dopláceti v známost uvedeno bylo; jakož se k žádosti její právní povolilo, když táž Anna jich se ujíti ani opatrovati nechtěla, přípověď právní učinila, to se patrně a světle též z průvodův nachází. Že pak taková přípověď u práva poznamenaná se nenachází, to ne Dorotou, ale právem jest sešlo, neboť od p. Endrle jest to vysvědčeno, jako by poznamenaná byla. Protož z těch příčin a z práva Dorota Kněžová od takové žaloby i od práva se upouští, podle práva.
Chce-li on pan Jan Kříž koho jiného z takového dluhu viniti a dobývati, právo se jemu nezavírá. Dala památné.
Pan Jan Kříž ohlášení učinil, že od té vejpovědi, která se stala mezi ním a Dorotou Kněžovou odvolání před j. m. pány šephmistry a raddu na Horách Kuttnách bere, složivši ku právu co náležitého jest.
Povoleno k odvolání a do dvou neděl k vyzdvižení appelací odloženo.
V odvolání se praví:
„Před v. m. od nálezu pana rychtáře městského na Horách Kutnách v té při mezi x. - co se dluhu dostatečně provedeného na držiteli statku nedopomožení, nýbrž ho odsouzení dotýče, od630volání beru a takového nálezu proti právu patrnému a na škodu mou učiněného za napravení žádám."
Hlavní důvod udán, že táž Dorota žádné přípovědi právní na tyž koně a vůz jest neučinila a taková přípověd' při právě poznamenaná není, „to že by prej ne jí Dorotou, ale právem sešlo, divím se tomu, že to doloženo do nálezu, nač se strana nepotahovala, což se jest stalo na skrácení spravedlnosti mé. Judices n. sententiam secundum allegata pronunciare debent; item ab actis non recedendum. Kdyby takový nález od p. rychtáře učiněný měl svůj průchod pro zlý příklad měl jmíti.“