Antonín REZEK (ed.), Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, Svazek I., Nákladem Matice české, Praha 1878
dostupné kupř. na: https://www.google.cz/books/edition/_/mlUjAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1
III. Paměti Bartoše z Práchňan z l. 1454-1483.
41IV.
L. (1470-1508.)
Sequuntur varia acta Kutnae.[1]
L. 1470. Ve středu den pam. sv. Jakuba ap. po hodině 17. zapálil hrom kostel Námětský na Hor. Kut., od čehož všecek vyhořel.
L. 1471. Po smrti krále Jiřího, v pondělí po pam. sv. Urbana, od stavuov král. čes., na Hor. Kut. shromážděných, zvolen jest na král. české tu na Hor. Kut. v hodinu jedenáctú Vladislav, syn Kazimíra krále polského, jsa věku svého v letech osmnácti.[2]: Potom přijat jest tejž král Vladislav do král. čes. na mezech mezi Kladskem a Vartau. A ve čtvrtek před pam. sv. Bartoloměje korunován jest na hradě praž. A přijel do Hory Kutny v sob. na den pam. sv. Matauše ap. v hodinu 20. a hned v hodinu 21. šel do kostela, jenž sluje u Vysokého, tu na Hor. Kut. Nota. Začasté potomně tejž král Vladislav na týchž Hor. Kut., na Vlaském dvoře, tak řečeném, obejval a platnými privilegiemi a svobodami Horníky obdařil.
42Prokop konvář slil zvon veliký na sv. Víta a zavěšen u sv. Barbory; [3] nebyl dobrý; bylo v sobotu.
V středu po sv. Vítě kníže míšenské,[4] jeda přes Kaňk s svým zástupem, zapálili důl Plimle a zbili mnoho havéřův na Kaňku.
L. 1472. V auterej po sv. Prišce přijel král do Hory ve 22. hodin.
V středu př. matce b. Zvěst. zabit p. Jan Sak od Dobešovského.
V pátek př. sv. Prokop. umřel Prokop Alder.[5]
L. 1473. Stolar starý umřel v pondělí na sv. Prišku.
V auterý př. sv. Kateřinau pečet městská udělána a vyryta jest týmž Horníkům.
V auterý den Mláďátek přijel král do Hory z Mejta.
L. 1474. Ve čtvrtek po Nov. létě postižen a měl býti oběšen Gabriel, auředník mince, že kradl v minci; ale král mu odpustil.
V pátek po Nov. létě vyjel král z Hory do Prahy.
V pátek př. sv. Jiřím hrom vypálil Hradištko.
V středu př. pam. Žofie utopil se Duchoňovi pacholek se čtyrma koňmi v Pachu potoku u kláštera Sedlce; i vůz tam zůstal.
43V pátek po sv. Havle umřel Šimek, bratr vlastní Bartoše z Práchňan, otce mého.
V sobotu po pam. sv. Martina zbili a zranili Horníci u Kaňku mnoho Kolínských. A potom hned ve dvú nedělích, v pátek na sv. Kateřinu, v témž místě opět jich po druhé mnohem více než prve týchž Kolínských zmordovali a zranili tíž Horníci.
L. 1475. V středu na sv. Františka král přijel do Hory.
L. 1476. V auterej den pam. sv. Řehoře přijel král Vladislav do Hory Kutny. A hned v pátek svadili se Horníci se p. Benešem z Veitmile, mincmeistrem, a nazejtří v sobotu jsúc Horníci prošeni před krále s svú poctivostí jsau králem zase smířeni s hanbau téhož mincmeistra; nebo jim křiv byl.
V auterý po matce b. Zvěst. král šel k Knejslíkovi[6] do jeho domu, potom podruhé v pondělí př. sv. Jiřím.
V středu po sv. Vavřinci přijel král do Hory v 16. hodin.
V sobotu na sv. Bartoloměje jel král z Hory do Chrudimě
L. 1477. V pondělí př. Hromnicemi Rejzy, důl mezi Horau Kutnau a vsí Hlízovem, nad klášterem Sedleckým, začali dobejvati, vodu z něho táhnauce.
V pátek př. pam. Petri Pauli ap. sjeli se Čechové, rytířstvo a z některých měst, u Hory Kutny proti Uhrům husařům.
Ve čtvrtek po sv. Vavřinci přijel král do Hory v 17. hodin.
V auterej po pam. bl. p. Marie Nar. od krále českého Vladislava stvrzena jsau práva Horníkuom, aby 44se nimi spravovali a řídili. Kterážto práva čtěna jsau obci v neděli po pam. Povýš. Kříže.
L. 1478. V pondělí př. pam. sv. Matěje kázali mistru Martinovi faráři od Kutny Hory z města preč. Pročež hned ve středu na den Přen. sv. Václava vyslaní z obce jeli o tok králi a z obce se bauřili proti konšelům, přišedše na rathauz. A různice veliká o to byla.
V sobotu pak po pam. Zvěst. p. Marii přijel král do Hory Kutny, a potom ve čtvrtek po pam. Ambrosii kázal zjímati ty, kteříž příčina byli té bauřky o mistra Martina, zejména tyto: Václava Aldera, N. Mlejnka N. Šorejska, Janka Zikmundova a N. Sudlici, a vypoděvše je z města, přikázav (sic) vší obci, aby přísežných svých poslušni byli.
Ve čtvrtek po Nar. matky b. zvon řečený Vorel slit jest k Vysokému kostelu skrze Prokopa konváře na Hor. Kut., a nařízeno: Kdoby žádostiv byl týmž zvonem mrtvému tělu ku pohřebu zvonění, aby dal 30 gr. čes. k tomu záduší kostelnímu. Potom po letech přilepšili druhých 30 gr. čes.
Král český Vladislav šel z Vlaského dvoru k Knejslíkovi, horníku, do jeho domu, jsa tam zván na hody od Horníkuov. - Nota. Blaze tehdáž bylo Horníkuom.
V sobotu př. sv. Havlem slit zvon jiný k sv. Barboře skrze Prokopa konváře, místo onoho velikého, kterýž zlý byl a jest stlučen.
Ve čtvrtek po Všech Sv. Horníci napředpsaní, kteříž byli vypovědíni pro mistra Martina, s povolením královským vrátili se do Hory zase.
V auterej po sv. Lucii opět zvon slit skrze Prokopa konváře k sv. Barboře. Zlý byl a velmi veliký.
L. 1479. V pátek po Přeneš. sv. Václava založena jest škola u sv. Barbory.[7]
45V auterej př. sv. Žofií přenešen pranéř na dolejší město u Hory.
V pátek př. sv. Bonifac. přijel král do Hory.
V středu př. sv. Sixt. přijel král do Hory z Holomauce.
L. 1480. Král Vladislav, jsa na Hor. Kut., dal zjímati některé Pražany staroměstské, a dáni jsú na Karlštein a tam dva zmučeni: Matauš Šerlink a Martin od Zlatého kola; a třetí N. Šejnoha, pekař, na žebříce přetržen.[8] A to se stalo pro tu píseň: Věrní křesťané, silně daufejme o Kristově večeři a nepochybujme etc. Kterážto píseň byla římskému náboženství protivná a přísně zapověděná.
L. 1481. V pond. po sv. Valentínu šešt hlínáků[9] zasulo se na Kaňku.
V neděli na matce b. Zvěstov. zůstaveni Horníci při skladu soli a ryb tunních proti Kolínským, nebo se byli o to nesnadili i poprali.[10]
V sobotu po sv. Vítě přijel král do Hory ve 13. hodin.
Ve čtvrtek po sv. Jiljí ukradena monstrance u Vysokého kostela stříbrná a tělo boží schovali pod schod, kde nyní havířský oltář.[11]
46
V auterej po sv. Šim a Jud. počali dobejvati Capčochu.[12]
L. 1482. Ve středu př. pam. Školastiky N. Šnejdr sťat jest před domem Pýšovským, protože zabil jednoho v témž domě na Hor. Kut.
L. 1483. V pátek př. pam. sv. Bartoloměje ap. p. na Hor. Kut. Jan Alder šephmistr a Prokop Kraupa s jinými p. Horníky založili jsau první kámen nad chůrem kostela Svatobarborského a položili na základní kámen dva zlatá a 10 gr. č.
L. 1485. Kněz biskup Santurienský[13] světil dva oltáře v Vysokém kostele, havéřský a mincířský, v středu na sv. p. Markétu.
Téhož léta narodil se jest Mikuláš z Práchňan př. sv. Ondřejem v tu sobotu na neděli v půl čtvrtú hodinu. Toto narození zapsal Pistor z Načeradce, písař p. Bartoše z Práchňan, otce téhož Mikuláše.
L. 1486. Ve středu po pam. na Nebevz. p. Marie umřel jest na Hor. Kut. p. Jan Charvát, horník ctný.
L. 1487. V pondělí po pam. sv. Jakuba ap. pachole mendik upadl do kostela u Vysokého tau děrau v prostřed kostela na hoře v klenutí a zabil se.
Undrlák, který před Paulovy byl, přestaven nový dole podle Jakaubkův.
V pátek př. sv. Šim. a Jud. přijel král do Hory v nešpory.
L. 1488. V auterý př. pam. Přen. sv. Václava umřel jest p. Mikuláš z Skalice, kterýžto byl jest primatorem města na Hor. Kut., a při tom spolu i horním hofmistrem a ty oba auřady spolu spravoval. Po jehožto smrti učiněn jest a vyhlášen hofmistrem horním p. Michal z Vrchovišť v neděli př. sv. Řehořem.
V středu po sv. Urbanu vyjel král z Hory.
47Toho také léta v pondělí př. sv. Sixt. postaveny jsau varhany velké v Vysokém kostele. Po letech potom jsau spuštěny a v nic přišly. Též toho léta založen jest kostel sv. bl. Trojice za městem Horau Kutnau.[14]
L. 1489. V pátek po sv. Matěji předělán krov veliký, starý u sv. Barbory.
L. 1490. V středu př. 11 tisíci pannen dvě brány kamenné při městě Hoře Kutné: Kolínská a Kauřimská, cihlami přikryté, dokonány jsau.
L. 1491. V sobotu př. Velikau nocí počali řezníci stávati k prodávání masa v nových masných krámích na Koňském trhu na Hor Kut.
V sobotu př. sv. Žofií slit jest zvon páně Michalů k kostelu Barborskému a na zvonici zavěšen; jest hlasu vejborného a říkají mu Michálek.
V auterý po sv. Matauši Kbel ves kladen ve dsky otci mému[15] Bartošovi z Práchňan od Jana z Trojanovic.
L. 1492. V pondělí po pam. sv. Bonifacia uložili na Hor. Kut. puost, učinivše slavnau procesí k kostelíku pautnickému sv. Maří Magd. blízko Kaňku nad klášterem Sedleckým, prosíce pána boha, aby ráčil pomoc dáti králi Vladislavovi pánu jich, proti Turku, kterýž ležel v Uhřích (sic) na Kosově poli s vojskem velikým.
V auterý po Navšt. p. Marie založena nová kašna vodní na Rybném trhu.
V auterý po sv. Sim. a Jud. pustili vodu z nové studénky do raury na Rybný trh.
L. 1493. V středu na sv. Dorotu umřela Kateřina Alderka.
48V sobotu př. sv. Matějem hauser, pták pitomý, zabil dítě ve 3. letech stáří.
V středu př. Zvěst. p. Marie kaupen dům Charvátův k obci od doktora Švanka a Bartoše z Práchňan za 730 k. gr. alb., z kteréhož rathauz nový učiněn.
V sobotu na sv. Markétu zabita jest Vocásková u Hory.
V pondělí př. sv. Sixtem založena kašna vodní u starého rathauzu na Hor. Kut.
V auterý př. pam. Assumpt. b. Mariae vyhořela tvrz Lorec v předměstí Hlaušeckém.
V pondělí př. Bartolomějem kněz Svatomír[16] na Hor. Kut. nepozdvihoval kalichu při mši svaté.
V auterý po Naroz. m. boží založili krov na kostele sv. Barbory na novém chůru.
L. 1494.[17] Václav Prennar zastihl Alžbětu ženu svau v cizoložství se panem Samuelem v auterý př.sv. Markétau.
Počátek bauřky havéřské na Horách Kutnách.
V sobotu po pam. sv. Jiljí, N. havéř řeč. Oppat mluvil z opilství, že p. Michal z Vrchovišť, hofmistr horní na Hor. Kut., zrádně a nešlechetně činí při těch horách, pročež vzat jest do vězení na rozkaz pánuov šephmistruov. Na den pak pam. Naroz. Marie v pondělí sebrali jsú se havéři a šli na rathauz ku pánuom, aby jim Oppata havéře pustili z vězení; pak- li nepustí, že ho mocí vezmau. V sobotu pak př. pam. Povýš. Kříže sešli se havéři u kostela sv. Barbory, a bylo jich na čtyry sta; a tu sobě spisovali některé artikule o nepravostech, kteréž že se dějí na Hor. Kut. Po té se rozešli. Dále v neděli na den sv. Kříže Povýš. z rozkázání p. šephmistruov sešli jsú se havéři na Vlaský dvuor, aby svú potřebu před pány pověděli. Tehdy vrátný počal dvéře 49zavírati před pacholaty, a havéři udělali pokřik, že dvéře zavírají. I běželi ze dvora každý pro zbraň, shlaučivše se s braněmi k rynku před Paulovy, a tu se jich mnoho set zběhlo a byla taková vřava, by byl kdo jediný počal, hrozný mord by se byl stal, ješto z těžka kdo pomní, aby kdy u Hory takový byl. V tom šephmistři a někteří páni spoluradní vyšli jsau mezi ně, krotíce je; a pan Prokop Kraupa mluvil k nim, žádaje jich, aby šli na krchov k kostelu Barborskému, k čemuž sotva svolivše šli, a tu jsú čtli spis svůj na p. Michala, hofmistra horního. A na ten čas jsú ukroceni skrze kněze Svatomíra, a kaupili jim páni několik sudův piva. Rozešli se odtud na ten čas.
Nota. Že nadepsaný Prokop Kraupa, když mluvil hlasitě k těm zbauřeným havéřuom, maje říci „však vám páni nic zlého nepřejí," i podřekl se, a snad z strachu a leknutí řekše: „však vám páni nic dobrého nepřejí;" pročež se tíž havéři více bauřeli, křičíce: „však my to hrome prve víme.“ Z čehož vzešlo přísloví: „A ten Prokop Kraupa pověděl slovo z hlaupa, stoje u kameného slaupa. "
Potomně v sobotu př. pam. sv. Matauše ap. přijeli do Hory p. z Pernštejna, p. Mikuláš Trčka a p. Špetle aby mír učinili mezi havéři do navrácení zase do Hory; když po sněmu v Praze bude, že chtí vyslyšeti příčiny té různice a pro které se jest stala.
V neděli pak př. pam. sv. Havla přijeli jsau páni zemští z sněmu, a havéři se sešli na Vlaský dvuor, a tu jest p. Michal z Vrchovišť auřadu hofmistrství horního zbaven a zavázán vězením králi J. Mti.[18]
L. 1495. V pond. po pam. Řehoře opět se bauřka stala na Hor. Kut mezi pány a havéři. A havéři jakoby chtěli všecky zbíti, tak sobě počínali. A ten čas 50byl jest starším šephmistrem Bartoš z Práchňan. V neděli pak po pam. Benedicti ta různice přišla k srovnání, tak že sobě odpustivše v mír vešli, což zapsáno na rathauze.
V pondělí po sv. Jiří p. Kunrad, auředník mince, umřel.
V sobotu po pam. sv. Petra a Pavla ap. p. Beneš z Weitmile, mincmejstr, a p. podkomoří se pány Horníky uvázali jsú se v Poděbrady k ruce J. Mti. králi Vladislavovi.[19]
V sobotu př. sv. Máří Magd. narodil se Adam, syn Bartoše z Práchňan.
V pátek př. pam. sv. Matauše umřel jest na Hor. Kut. Pavel řeč. Písek, kterýžto nenarodil se jest, ale vyřezán jest z života matky své umrlé a dlauho živ byl, jsa v starých letech.
Toho roku v podzimek počali mříti lidé u Hory Kutny; a po padesáti těl mrtvých za den schovávali, tak že od pam. sv. Martina až do pam. nar. Kr. p. s. bož. zemřelo lidí okolo tří tisíc.
V sobotu na sv. Štěpána p. Jaroslav Slon zlámal nohu na cestě, jsa v poselství k králi vyslán.
L. 1496. Ve čtvrtek den pam. sv. Matěje ap., p. Weitmillar, mincmejstr, kázal slovem krále J. Mti., aby obec svolána byla, což se stalo. A tu jest učiněn horním hofmistrem p. Jan z Skalice.
V neděli př. pam. sv. Markety zdvihli se opěty havéři na Hor. Kut. a vytáhli zbrojně na vrch řečený Špimberk nad Kaňkem. Ale rokováním mezi nimi jsau někteří z těch havéřuov vydáni a dáni do vězení na Poděbrady; nebo tíž havéři byli na témž Špimberku obleženi.
51V pátek po pam. Laurenci z rozkázání královského stínáni jsau tíž vydaní havéři na Poděbradech, totižto: N. Pruša, N. bratr jeho, Matěj Černý z Hlaušek, N. Oppat, Viktorin, Hana N., N. Slad, Duchek Bláznice, N. Kůžel, N. Mládek, o kterých praveno, že jsau byli původ a příčina té příze poznamenané bauřky a různice na Hor. Kut. Jinak pak o nich praveno, že jsau bez viny stínáni a že bez viny byli a bez vyslyšení při králi omluveni, což zůstává v spravedlivém saudu božím. Nebo se potomně jináče vyhledalo, že se ti havéři zasadili a pozdvihli pro nevěrnost a nespravedlivosť, kteráž se dála od auředníkuov horních při týchž horách etc. A po stínání jich, že teprva posel na poště poslán od krále s poručením, aby se jim smrti nestalo, ale že bylo zmeškáno. Jeden z týchž havéřův při stínání jich, že kleče volal k nebi prose boha, aby na dokázání jich nevinné smrti desť hojný – kterýž že dlouho nepršal dáti ráčil, což se tak stalo; nejposlednější pak, že se katu obránil.[20]
V neděli den pam. sv. August. umřel jest p. Beneš z Weitmile, jinak Weitmillar, byv mincmejstrem král. čes. bez mála dvaceti a pěti let. Po jehožto smrti a téhož léta p. Jan Holštoffar[21] z Malešic učiněn jest nejv. mincmejstrem v král. čes. a uveden v ten úřad skrz p. Švihovského v pondělí a. Thomae ap.
V auterej po matce boží na Nebe vz. umřela panna Kateřina, sestra p. Anny Bartošové, máteře mé.
V středu po sv. Bartoloměji umřela Libuše, dcera p. Bartošova; byla pěkná.
Ujel jsem do Pelřimova před morem.
52V středu na den sv. Kříže Povýš. Jan z Práchňan oženil se v Pelřimově a měl na zejtří svadbu s Annau, dcerau Jiříka z Elkuše a v Lorci u Hory.
L. 1497. V auterej po pam. sv. Matěje Vladislav, čes. a uh. král, přijel z Uher s pěti tisíci koňmi i s vozy. A tak s tau slávau jel jest do Prahy. A byli koni ládrováni od zlata, stříbra a perel, a též lidé na nich zlatohlavem a aksamitem ozdobeni slavně.[22]
Ve středu př. p. Benedicti p. Johannes z Skalice zbaven jest hofmistrství horního na Hor. Kut. z rozkázání krále J. Mti. skrze nejv. mincmejstra p. Jana Holštofara a dán ten úřad p. Prokopovi Kraupovi.
Narodil se Petr z Práchňan, syn pana Bartoše z Práchňan.
V sobotu na sv. Máří Magd. král Vladislav vyjel z Hory do Uher.
Ve čtvrtek na den Povýš. sv. Kříže Jan Alder umřel.
L. 1498. V pond. př. sv. Vítem umřela p. Oršila, dcera páně Slonova z Chvališova, máti Lidmily, ženy Petra z Práchňan.
L. 1499. V středu př. Hromn. Jan Hanykéř měl svadbu s Helenau Štolarovau, kteráž prve měla Václava Sylvestrova.
V pátek po Hrom. umřel Zachař, auředník mince. Páni Horníci počali sauditi na novém rathauze na Hor. Kut. v tu středu po pam. sv. Valentina.
V pondělí na sv. Matěje ap. Horníci kaupili k obci mlejn Hotmil.
V neděli a. Georgii odňat auřad nejv. mincmejstrství p. Janovi Holštofarovi, jejž držel 2 létě 17 ½ nedělí. Po němž p. Bohuše Kostka z Postupic učiněn jest nejv. mincmejstrem a uveden v ten auřad skrze 53p. z Kolovrat, kancléře,[23] v sobotu př. pam. Mariae Magdalenae.
Ahned pátek po sv. Jakubu sadil radu na Horách. V pondělí po sv. Martině začali sedati prodávači suken na témž rathauze.
L. 1500. V středu po sv. Jakubu ap. Jan Zygel ulaudil Zuzannu, dceru Bartoše z Práchňan.
L. 1501. V středu (sic) umřel p. Jan Smíšek z Vrchovišt, po Hromn.
V pátek po pam. Zvěstov. p. Marie p. Bohuše Kostka, mincmejstr, kázal zjímati Hans Troje,[24] Hans 54Můra, N. Jandu, erzkhaféře,[25] Jana Hanykéře a hutrechteiřuov[26] několik; potom z některých vzal pokuty. Janda musel dáti 5000, Hanykéř 2000, Hans Troj 400 kop gr., Hans Můr tolikéž i někteří jiní erzkhaféři, rudkupci, šmelcíři.[27] Potom po pam. Fil. Jak. ap. čtyři hutrechtéři oběšeni a některým (sic) u pranéře mrskáni a cejchy dány. Tak dvorně se mátlo. Jaké jich provinění bylo, nenalezám poznamenáno.
Nota. Erzkhaféři, totiž po česku rudkupci, byli jsau při Hor. Kut. ti, kteříž k šmelcování ohněm prudkým z těch rud a kyzuov stříbro dělali (sic) a ty rudy a kyzy od nákladníkuov těch hor[28] skupovali, a o to tejně šeptali, a kdo v tom šeptání nejvíceji dával, ten kaupí obdržal. Kterýmžto erzkhaufem a šmelcováním tíž erzkhaféři nemálo bohatli, prodejem v jisté ceně to nadělané stříbro do mince královské tu na Hor. Kut. dodávajíce. Místo jich k tomu šmelcování bylo za branau města řečenau Čáslavská nedaleko šibenice, kdež až posavád mnohé haldy roškverky toho šmelcování se spatřuje a juž pusté to zůstává. Nebo to šmelcování jest potomně k ruce králi ujato a jinam převedeno,[29] k čemuž rudy a kyzy horní podle nařízených průb, jak která ruda nebo kyz v sobě stříbra má a drží, se z mince královské nákladníkuom těch hor platí a dává.
L. 1502. V auterej na sv. Pavla Obrác král Vladislav přijel z Uher do Hory a byl tu tři dni. A po 55tom v sobotu přijel do Prahy. A tu o vaření piva vznikla nesnáze mezi stavy.
V neděli po pam. sv. Jiljí vysláni jsau mezi uhléře - kteříž k šmelcování horních kovů uhlí pálili a dodávali - p. Prokop Kraupa, hofmistr horní, p. Johannes z Skalice a p. Jirek Lorecký; i zbauřili se proti nim ti uhléři, a by nebylo p. Špetle, byli by zbiti od těch uhléřů.
V auterej př. sv. Martinem Sankturýn, auředník mince, pojal Annu, dceru p. Johannesa.
L. 1503. V pátek na sv. Školastiku umřela p. Alžběta Jirkovna z Lorce; byla žena milostivá a dobrotivá. Leží v kostele u Náměti.
V auterej po sv. Řehoři umřel p. Jirek z Lorce, urburéř.
V auterej př. sv. Máří Magd. p. Jan Svadba z Otradovic nemohl se smluviti o manželství se paní Kapaunovan. Dala jemu tři sta k. gr. alb., že ji z slibu propustil.
V neděli př. pam. Povýš. Kříže zabit jest u Hory Kutny Jíra Hrnčíř s sestrau svau a pobráno což měl, a stalo se to nočně a nepovědomo kdo to učinil.
L. 1504. V pátek po pam. Zvěstov. Mar. Václav Prudký upálen jest u Hory Kutny pro faleš. V sobotu po sv. Ambroži uděláno první okno sklenné v kostele Barborském.
Ve středu př. pam. sv. Jiljí Filipus biskup sidonienský[30], Vlach, přijel do Hory Kutny. Páni Horníci darovali mu mísu grošuov, bylo jich padesát kop gr. čes.
Potom v neděli př. pam. sv. Matauše ap. světil oltář veliký božího Těla v kostele Barborském, též oltář v kostele sv. Trojice za městem Hor. Kut.
L. 1505. Po smrti p. Bohuše Kostky z Postupic, jenž umřel v Litomyšli ve středu po pam. Obrác. sv. 56Pavla a držel auřad nejv. mincmejstrství půl šesta léta a dvě neděle, učiněn jest nejv. mincmejstrem p. Bernart z Waldštejna a uveden v ten auřad na Hor. Kut. skrze p. Albrechta z Kolovrat, nejv. kancléře králov. českého, ve čtvrtek po sv. Vítě.[31] A na zejtří, v pátek, radu sadil novau.
V středu na sv. Řehoře umřela Bonuše, Kraupova žena.
V pátek před sv. Žofii umřel Michálek Pregl, muž dobrý.
V sobotu na zejtří umřel Janovský, urburéř; byl lotr, psota.
V neděli na sv. Petra a Pavla panna Anna Miránkova měla svadbu sep. Bohuslavem Janovským.]
Ve středu po sv. Šim. a Jud. vyplaceno jest panství Kolínské od p. Mikuláše Trčky z Lippy k ruce králi J. Mti. skrze p. Bernarta z Waldštejna, mincmejstra, penězi nachovanými v minci na Hor. Kut. A páni Horníci připůjčili k té vejplatě osm tisíc kop gr. čes. K té vejplatě pomohl duol horní řečený Osel, na Pachu pod kostelem Barborským ležící; nebo v témž dole na Hruškově vortu[32] veliký kheň[33] dobrých stříbrných rud byl.
V pondělí př. sv. Mikulášem umřela p. Anna Smíšková; leží u sv. Trojice.
L. 1506. V sobotu po pam. sv. Víta p. Filipus, biskup sidonienský, přijel opěty do Hor. Kut. z Prahy; nebo v Praze býti nechtěl pro nesvornost a neposluš57nost kněžstva. I přijavše jej p. Horníci do Hor. Kut. chovali jej poctivě na svuoj náklad, kaupivše mu obzvláštní duom, a dávali mu každého téhodne dvě kopy gr. č. A byv před tím léta předešlého v Praze některé tam na sebe rozhněval, že zastavil v Starém Městě službu boží za příčinau, že rychtář vzal jednoho kněze do vězení šatlavního, zastihše ho, jakž praveno, s kurvau.[34] Nota. Nebo duchovní od světského práva v ničem trestáni a sauzeni býti nechtějí[35].
Téhož léta přestali stavěti kostela Barborského na Hor. Kut.
Mense Augusti Filipus episcopus consecravit ecclesiam in Kaňk, non procul civitate Kutna, in honorem s. Laurenti mart. denuo constructam.
V auterej [36] po pam. sv. Bartoloměje ap. já Mikuláš z Práchňan na Hor. Kut. jměl jsem svadbu se pannau Justinau z Hor; kněz Filip, biskup sidonský, oddával nás k manželství u Vysokém kostele.
V pondělí př. pam. sv. Alžběty tejž Filip biskup vykradl se od Hory po druhé hodině na noc] chtěje do Vlach; i uhonili ho Horníci v pátek den pam. sv. Barbory, a přivezli jej zase z Soběslavě do Hory.[37] - Nota. Obyčejně vlasť táhne k sobě svého. A nebylo také Čechuom oč státi, nebo česky neuměl; toliko že svátosti večeře Páně pod obojí spůsobau lidu obecnému podával a kněží pod obojí světil.
V pátek př. sv. Ondřejem Němci zarazili nový důl za Mečkasem v Šipčí, i nechali potom tak, nemohše vodám odolati.
Ve čtvrtek př. sv. Lucií shořal dům Václavkův, který byl kaupen p. biskupovi.
58Potomně a téhož léta ve čtvrtek Štědrého večera kaupili p. Horníci témuž p. biskupovi jiný duom, řečený Niklovský na Tarmarce, blízko starého rathauzu, a uvedli jej do něho.[38]
L. 1507. P. Bernart z Waldštejna, mincmejstr, dal vsázeti do vězení některé utrechtejře do věže na Kolíně; potom je zmučili a přivezše je do Hory, dali je z města vyvésti.
Ve středu po pam. sv. Havla umřel jest na Hor. Kut. nadepsaný Filipus biskup a p. Horníci učinili jsau jemu slavný pohřeb; a pohřben jest u Vysokém kostele sv. Jakuba tu na Hor. Hut.
L 1508. V sobotu po pam. Bonifacii umřel jest také kněz Svatomír, arciděkan na Hor. Kut., a pohřben jest v témž kostele Vysokém. Byl kazatel slova božího znamenitý. Potom do kostela sv. Barbory přenešen.[39]
V neděli po pam. jedenácti tisíc panen m. Octobris shořela jest archa pěkná v témž kostele Vysokém, kterážto archa stála jest byla přes tři sta kop gr. č.
V. Paměti Kutnohorské Mikuláše z Práchňan z l. 1462-1542.
Nad tím nachází se Švendův přípisek „Paměti Kutné Hory." ↩︎
O volbě Vladislavově zachovala se v Kutné Hoře současná pamět sepsáním tehdejšího písaře urburního Jana Kozlíka. Opis její vydán jest od P. M. Veselského v Č. Č. M. 1846, II. str. 187, a v podstatně opravené formě od Erbena ve Výboru II str. 849. ↩︎
Určitá zmínka o chrámu sv. Barbory př. r. 1471, jakož i všechny následující až do r. 1483, jsou nejneklamnějším důkazem, že velkolepý chrám sv. Barbory nepovstal teprv r. 1483. O této památce stavitelské Kořínkem (l. 1675) počínaje až na naší dobu mnoho psáno bylo od Schallera, Sommra, Devotyho, Štětky, Veselského, Grubra a j. Nejobšírnější jest článek Vocelův v „Památkách" III., 81 etc. ↩︎
Albrecht, zeť krále Jiřího. Tutéž událosť vypravují také, obšírněji sice, avšak bez datum, Staří letopisové (str. 206) a Pamět o sněmu Kutnohorském zr. 1471, 1 c. str. 188. ↩︎
Prokop Alder z Lošan byl úředníkem mince a bohatým nákladníkem horním. Viz Č. Č. M. 1847, str. 188. ↩︎
Dům Knejslíkův, později Knajslovský, Minsterberský neb „knížecí" zvaný, náležel zajisté bohatým nákladníkům hor a podle nich prvotní jmeno své obdržel. Jest to ještě nyní největší soukromná budova v Kut. Hoře na Panském náměstí č. 377. Veselský „Průvodce po Hoře Kut. " (str. 158), ↩︎
Viz Megerle von Mühlfeld „Merkwürdigkeiten der k. fr. Bergstadt Kuttenberg (str. 120) a výbornou rozpravu ředitele Jiřího Zacha „Paměti o školách v král. hor. městě Hoře Kutné" (str. 3). ↩︎
Staří letop. (na str. 220) uvádějí jména měšťanů tehdáž zjímaných. ↩︎
Hlínáci kopali a dodávali k dolům hlínu. Kořínek „Staré paměti kutnohorské" (H). ↩︎
Kutnohorským r. 1482 a znovu r. 1488 dáno privilegium, že všickni formani s herinky a jinými rybami a solí mají po celodenní zastávce v Kolíně vždy do Hory při jeti a tam zboží své na undrláku skládati. K tomu cíli vymohli sobě Horští proti Kolínským již koncem roku 1481 privilej, že silnice, po které by se s rybami a solí z Kolína do Čáslavi jezdilo, nemá jíti Malínem než Kutnou Horou. (Sepsání majestátův a privilegií Hory Kutné v tam. archivu č. 2889). ↩︎
Tuto zprávu vzal jsem z rkp. A, poněvadž v rkp. B položena jest nepravdě podobněji k r. 1480. ↩︎
Též Čap Čoch; důl na couku Oselském. ↩︎
Augustin Sanktuarienský z Mirandoly, jenž v letech 1480 až 1493 světil v Čechách kněze podobojí. ↩︎
V rkp. A zpráva ta jest tak umístěna, že nesnadno jest rozhodnouti, zdaž k r. 1488 aneb 1492 náleží. ↩︎
Zde, jakož i při r. 1474 (str. 43) a později při r. 1496 Mikuláš z Práchňan mluví o sobě v první osobě. Viz v Úvodu našem popis rukopisů a oddělení IV. ↩︎
Svatomír Zrubek z Újezda, arciděkan u sv. Jakuba, horlivý přítel Bartoše z Práchňan. ↩︎
Rkp. A má následující zprávu u r. 1493. ↩︎
O havířské bouřce r. 1494 viz Palackého Dějiny V., 1 strana 373-377. Rozsudek mezi Horníky a Michalem z Vrchovišť u Emlera „Pozůstatky desk zemských", I. str. 220. ↩︎
Tamtéž str. 377. Kutnohorští půjčili králi na výplatu Poděbrad 300 kop. (List o tom z r. 1497 in Reg. filaveo maj. ab a. 1490-1515 v kutnoh. archivu.) Podkomořím byl tehdáž Albrecht z Leskovce. ↩︎
Viz o téže události Staré letop. (str. 252. a 253.) a Palackého. III, l. 388 ř. Že odpravení havířů v skutku událo se spůsobem nespravedlivým, o tom svědčí list krále Vladislava z r. 1503 in Reg. flav. maj. ab a. 1490 až 1515 v kutnoh. arch. ↩︎
V Palackého „Přehledu" Jan Horstorfar z Malešic. ↩︎
Viz Monum. hist. univ. Prag. II. 178, Staré letopisy, 253 a Palackého V., 1, 393 etc. Datum naše, jakož častěji se děje, poněkud se liší od jiných současných i pozdějších udání. ↩︎
Albrecht Libšteinský z Kolovrat byl v l. 1497-1503 hofmistrem dvoru královského a teprv od r. 1503-1510 nejv. kancléřem. Mýlka v rukopise, jakož více jiných toho druhu, povstala zajisté tím, že se zprávy po událostech zapisovali neb znovu přepisovali a tu ledabyle se úřadu teprv později nabytého, k chronologické nesprávnosti z toho pochodící. ↩︎
Hans Troj neb také Hanstroj stál v bližších stycích peněžných s Viktorinem Kornelem ze Všehrd, o čemž mnohonásobně psáno. Uplně snešeno vše v Úvodu k vydání devaterých knih „O právích země české“ od dra. H. Jirečka (1874) a pak v J. Jirečka „Rukověti" II. 341. Spor o tyto peníze mezi dědici Viktorinovými s jedné, Hans Trojem a později Michalem Kargem z Rezna s druhé strany vlekl se pak ještě dlouhá léta u zemského (Emler „Pozůstatky desk zem." I., 288) i komorního soudu. (Akta v knihách komorního soudu 2 F, 3 F, 5 F, 6 F, 7 Faj.) Hans Troj byl kupcem bavorským a vykonával v Kutné Hoře službu agentskou velkoobchodníkům bratřím Tichtlům a Hanušovi Ebmerovi z Normberka, jimž král Vladislav r. 1514 veškerou měd z dolů kutnohorských prodávati se zavázal. Po krátké přestávce, kde Šebestián z Weitmile ve 20 tisících zl. měl všechnu měď zastavenu, obnovil i král Ferdinand za půjčku 10 tisíc zl. rýn. onu nešťastnou smlouvu s Tichtly a Ebmerem r. 1527, (listiny ddto. Královský Bělehrad 1. a 2 list. jsou v archivu min. financí ve Vídni), při čemž opět platné prostředkovací služby vykonával Michal Karg z Řezna, jenž bydlel v Praze, a Hans Troj v Kutné Hoře. Zajímavo bude snad podotknouti, že všickni tito lidé, jež rychle bohatnouce ochuzovali královskou komoru a Horu Kutnou, byli nejhorlivějšími agenty bavorských knížat Viléma a Ludvika proti Ferdinandovi při volebním sněmu r. 1526. Sternberg „Gesch. der böhm. Bergwerke" I., 93 etc., Sněmy české I., 280 a moje „Geschichte der Regierug Ferd. I. in Böhm.", I, str. 30 etc. ↩︎
Erzkaufer = rudkupec. ↩︎
Též utrechteiř, nepochybně z něm. Hüttenraiter (Adelung II., 1343); vedl účty v hutích šmelcovních. ↩︎
tavíř, der Schmelzer. ↩︎
Nákladníci horní též kverci (der Gewerke) zvaní byli držitelé neb spoludržitelé dolů, na jednotlivé částky náklad vedouce. ↩︎
Stalo se r. 1545. ↩︎
Filipus de Novavilla, biskup sidonský v Asii, byl v Čechách od r. 1504. ↩︎
Rkp. B klade uvedení v minemistrství „v ten pátek před památkou Máří Magdaleny"; rozchází se tedy o celý měsíc. ↩︎
Vort = ort = das Ort, místo v dole, kde se ruda sekala. Každý vort dělil se na 32 dílů čili třídcátých a každá třidcátá měla 4 kukusy. Kořínek (W), A. Vysoký „Material k slovníku technologickému" str. 190. ↩︎
Či keň (das Gestöcke, Geschütte) jest sběhnutí se většího počtu rudních pramenů dohromady. Vysoký (str. 107.) míní, že „kheň jest původu polského. ↩︎
Poslední 4 slova jsou od Švendy přetržena. St. letop. str. 273 a 274. ↩︎
Švenda udělal ze slova „nechtějí“ ↩︎
Rkp. B má méně správně „v pondělí“. ↩︎
Viz St. letop. str. 278. „nemají". ↩︎
Rkp. B má obě poslední zprávy ve formě skrácené takto: „Potomně a téhož léta ve čtvrtek Štědrého večera kaupili p. Horníci témuž p. biskupovi jiný duom řeč. Niklovský na Tarmarce, blízko starého rathauzu, a uvedli jej do něho, nebo mu byl prvnější shořel." ↩︎
Slova „Potom" „přenešen" od M. Dačického přetržena. ↩︎