Antonín REZEK (ed.), Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, Svazek I., Nákladem Matice české, Praha 1878
dostupné kupř. na: https://www.google.cz/books/edition/_/mlUjAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1
V. Paměti Kutnohorské Mikuláše z Práchňan z l. 1462-1542.
61VI.
L. (1470-1508.)
Opět z jiných poznamenání.
L. 1470. V sobotu př. pam. sv. Bartoloměje Mathiáš, král uherský, vtrhše vojensky do Čech pálil okolo Čáslavě až k Hoře Kutné;[1] potom utekl před králem Jiřím z země.
L. 1471. Umřel jest mistr Jan Rokycan, volený arcibiskup pražský, a v kostele Tejnském v Starém Městě praž. pohřben.
Téhož léta v pátek př. Zvěstov. bl. p. Mar. ve dvau hodinách v noci na sobotu umřel jest Jiří, král český, stálý milovník kalichu Páně. V pondělí pak po též pam. na hradě praž. sv. Václava v kostele hlavním při pohřbech a hrobích královských jest pohřben, a střeva v Tejnském kostele dole v Starém Městě praž. podle mistra Rokycany schována. Po jehožto smrti a téhož léta v pondělí po pam. sv. Urbana Vladislav, syn krále polského Kazimíra, jest na Hor. Kut. k království čes. zvolen v hodinu jedenáctú.
L. 1473. Toho roku byl mor veliký v Čechách.
L. 1474. Byly kobylky v Čechách tak dlauhé jako prst palec, barvy nazeleně lesknuté, obličeje měly kočičí a jako v kuklách, po břiše jako hadi; nic lidem ani hovaduom nepřekážely, než letěly v povětří a chřestěly.
62Horka v létě veliká byla, lesové hořeli a země se zapalovala.[2]
L. 1475. Opěty kobylky byly v Čechách a pojedly ovoce i osení. A ve čtvrtek př. pam. sv. Matěje viděna jsau pojednau čtyry slunce na obloze nebeské.
Při pam. sv. Martina umřela královna Johanna, po králi Jiřím pozůstalá vdova ve 20 hodin na Mělníce, a tu pochována jest od knížete Hynka, syna jejího.
Téhož l. v pondělí po Květné neděli založena věže nová na Příkopě v Praze u Králova dvoru skrze mistra Václava kameníka. Potom mistr Rejsek, bakalář tejnský, rektor, ze školy vyšed, ji dostavil.
L. 1476. V pondělí po sv. Valentinu král sadil v Praze konšely všeckny.
L. 1477. V pond. př. mat. b. Zvěstov. lev udávil dítě v Praze; bylo v červené sukni; a chtíc ho zase vylúditi, táhli samici za hrdlo, i udávili ji.
V pond. po sv. Jiří kníže Hynek kázal stíti mladého Pašinku v Kolíně; Jiřík mu říkali.
L. 1479.[3] V pátek p. Procopi král čes. Vladislav a Mathiáš, král uh., sjeli jsú se na poli mezi Holo. maucí a Uničovem, i smluvili se tu tak : Kdo koho z nich živobytím přečká, aby byl králem a pánem obojího království; a kníže Viktorin, syn krále Jiřího, jenž byl od krále Mathiáše lstně jat, jest toho vězení osvobozen. Téhož pak léta ti, kteříž se z Čechuov králi Vladislavovi zprotivili, na milost se dali.
L. 1483. V Praze na Starém a Novém Městě obec pražská zbauřivše se, smetaly jsau s rathauzuov konšely a některé zbily a stínati daly křivě a neprávě. Našly na nich lživě vinu.[4]
63Byl toho léta veliký mor a po té bauřce pražské hned přestal.
L. 1484. V pátek po pam. Víta město Králové Hradec všecken vyhořal.
L. 1485. Chotěboř všecken vyhořal v auterý po sv. Žofií.
L. 1487. V středu na sv. Jakuba umřel lev, který dítě udávil.
L. 1488. V pond. po sv. Školastice p. Samuel[5] umřel, muž maudrý, jehož pověst zněla po mnoho zemích, milovník veliký kalicha božího, kterýž za krále Vladislava mnoho zármutkův trpěl, také i od panův Pražanův spolu svých měšťanův.
L. 1490. Umřel jest Mathiáš, král uherský, kterýž byl bezděk chtěl býti králem českým. Po jehož smrti král český Vladislav učiněn jest králem uherským, podle smlauvy o to předešlé mezi týmiž králi učiněné.
L. 1492. V neděli na Nové léto porazil král Vladislav Poláky u Košic v Uhřích; mnoho jim vozův pobrali. Odtud české přísloví: Nabereš se co u Košic.
V středu př. sv. Markétau umřel kníže Hynek Poděbradský.
L. 1493. V pond. př. pam. sv. Bartol. umřel v Rakausích Fridrich císař, kterýž byl mnoho měl činiti s Čechy, zvláště o krále Ladislava, mladého sirotka, strýce svého, jsa jemu poručníkem.
V pátek př. Přenes. sv. Václava umřel jest Augustin, biskup Sancturienský, pochován v kostele Tejně u Matky boží v Praze.
L. 1496. V středu př. sv. Tiburcím vyhořaly Zbraslavice téměř všeckno městečko i kostel, málo co zůstalo; tvrz toliko zůstala.
L. 1497. V středu př. sv. Řehořem všecka města královská nesli jsau pocty králi Vladislavovi, koflíky, 64a dali je J. Mti. na hradě praž. před biskupy a pány uherskými. A bylo těch koflíků víc než 50.
Ve čtvrtek na sv. Petra a Pavla kníže opolské stat u Nisy; Mikuláš mu říkali.
L. 1499. V středu po sv. Vítě hrom zapálil kostel u sv. Ducha v Praze; shotal krov veliký a štít se obořiv, zařítil mnoho lidí do studnice, kteráž jest tu u kostela.
L. 1501. V neděli den mat. b. na Nebe vz. povodeň veliká byla u Prahy; blízko byla voda od kostela sv. Mikuláše v Star. Městě a dvau loket nad Bradáče u mostu vystaupila.
L. 1502. Vznikla nevole v král. čes. mezi stavem panským a rytířským strany jedné, a stavem třetím městským strany druhé, o mnohé věci, zvláště o vaření piv, čehož stav městský stavu panskému a rytířskému zbraňovali; nebo ta živnost stavu městskému byla nejpřednější a nejužitečnější, až ta věc přišla na rozsauzení královské. A tak vejpovědí královskau jest ta živnosť stavu panskému a rytířskému osvobozena, čímž stav městský nemalú ujmu vzal.
Toho také léta tejž král čes. Vladislav pojal sobě k manželství kněžnu Annu, sestřenici krále franského, a ve čtvrtek den pam. sv. Michala korunována jest v Uhřích na Bělehradě.
V sobotu př. sv. Barborau p. Adam Tovačovský umřel; schován s erbem, neb ten rod všecken zahynul.
L. 1503. Narodil se Ferdinand, arcikníže rakauské, ve čtvrtek, desátý den měs. března po pam. Ambrosii; kterýžto Ferdinandus byl potomně čes. a uh. králem i císařem, kterýž potom Čechuom mnoho zlého a škodného učinil.[6]
65Ve čtvrtek před. pam. Georgii umřel jest p. Jenec[7], jsa nejv. purkrabím pražským.
V neděli a. f. Jacobi ap. Anna královna, manželka krále Vladislava, porodila v Uhřích dceru, kteréž dáno jméno Alžběta, jíž potom po smrti paní máteře její dáno jméno Anna, kteréž potomně Ferdinand, arcikníže rakauské, k manželství dostal. Pravá máti a Hestera národu svého českého.
Most pražský kamenný přes Vltavu, kterýž císař Karel, král čes., založil, dokonán jest celý. Ve čtvrtek po M. b. na nebe vz. vyhořela Malá Strana v Praze; uhořalo a zdusilo se okolo 24 lidí; a bylo v bíledni v 17 hodin.
L. 1504. V auterej po sv. Urbanu Filip, biskup sidonský, přijel do Prahy a velmi slavně přijat od Pražan.
V sobotu den pam. sv. Ondřeje p. Zdeněk Lev z Rožmitálu nejv. sudím král. českého učiněn.
L. 1505. Město Loket hrabat Šlikuov obehnáno od některých pánův a rytířstva, ale není dobyto. Šlikové se byli právu zprotivili a odboj učinili. [8]
L. 1506. Ve středu p. fest. Petri et Pauli ap. narodil se jest Ludvík, syn Vladislava, krále čes. a uh., v šestnácte hodin v Uhřích z královny Anny, manželky jeho, kteráž brzo v neděli po sv. Jakubu Velikém po tom porodu zemřela.
Nota. Praveno bylo, že tejž Ludvík bez kůže se narodil a že jemu kůži po porodu - obalivše jej do slanin vepřových - spůsobili.[9]
V sobotu po pam. Remigia Jan Kopidlanský stat jest v Starém Městě praž. velmi kvapně, nebyv držán u vězení ani dvau hodin, protože v půtce zabil syna Cukrova. [10] Kteréhožto Jana Kopidlanského smrti potom 66Jiřík, bratr jeho, mstil dlauhý čas, čině mnohé škody Pražanům po cestách a silnicích mečem a ohněm, tak že se s ním Pražané smluviti museli. [11]
L. 1507. V neděli die Antonii p. Jindřich z Hradce učiněn nejv. purkrabím pražským. [12]
Ve čtvrtek př. pam. Nar. Kr. p. p. Mikuláš mladší Trčka z Lippy zastihl svau manželku s Zdenkem, služebníkem svým, na Veliši; kázal jeho stíti, babu svodnici za živa zahrabati a paní hladem umořil.
Město Plzeň vyhořelo.
L. 1508. Ludvík děťátko, syn krále Vladislava čes. a uh., korunován jest na král. uh. Praveno bylo, že při tom sebe korunování kvílil, plakal, hlavičkau vrtěl; nebo potom v mladém věku svém v boji proti Turku zahynul.
VII. Paměti Mikuláše a Jana z Práchňan a Ondřeje Dačického z Heslova z l. 1532-1572.
St. letop. str. 202. ↩︎
Palacký. (Staří letopisové str. 208 pozn. 2) míní, že tato zpráva náleží k r. 1473. ↩︎
Datum sám jsem doplnil. ↩︎
Star. letop. str. 232 etc. Goll Sitzungsberichte 1878 Palacký V, 1 str. 225 etc. L. 1475-1497. ↩︎
Samuel z Hrádku a z Valečova v l. 1468-1485 král. podkomoří. ↩︎
Slova „kterýž potom" - „učinil" od Mik. Dač. k nepřečtění jsou přeškrtána. ↩︎
Jan Jenec z Janovic a z Petrspurka. Nejv. purkrabím byl v l. 1470-1503. ↩︎
Palacký V. 2. str. 90 etc. ↩︎
Tamtéž str. 107 pozn. 88. ↩︎
Jana Cukra z Tamfeldu. ↩︎
Staří letop. str. 278. Veleslavín ke dni 3. října. Palacký 1. c. str. 116. ↩︎
Zpráva ta jest mylná. Jindřich z Hradce byl nejv. purkrabím od r. 1503. a r. 1507 17. ledna, (v den sv. Antonína) na lovu nešťastně zahynul. ↩︎