Pavel Stránský ze Zápské Stránky: O státě českém
Z latinského originálu Respublika Bojema přeložil Bohumil Ryba. Osm soudobých rytin reprodukováno podle originálů uložených v Národním museu v Praze. Tištěno v knihtiskárně Müller a spol. v Turnově. Vydalo nakladatelství Sfinx, Bohumil Janda, spol. s r. o. v Praze, jako I. svazek edice Sůl země v červnu 1946., III. vydání. Nové cíle, svazek 978
15 6. Soli snadně získatelné příroda naší krajině nedopřála. Nebylo jí sice soli vůbec odepřeno, jak dokazuje zkušenost minulého pokolení u Dvora Králové, předtím také u Slaného a Bíliny, ale poněvadž buď nebyla zřídla trvalá nebo se shledávalo, že výtěžek nedosahuje nákladu, byly doly zrušeny a v podnikání se ustalo. A tak se shledalo výhodnějším vrátiti se k odběru soli zčásti z Bavor a Rakous, zčásti ze Saska. Avšak tento nedostatek je vyvážen bohatou hojností ostatních vydobývaných hmot a kovů. Nechybějí u nás doly a huti na zlato, stříbro, cín, měď, olovo, železo, rtuť, síru, kamenec, modrou skalici, ledek a sklo. Dobývá se pak zlata v dolech jílovských a knínských a ryžuje se z písku, jejž valí vody tetínské a vatavské (otavské); stříbra dobývají zvláště v Kutné Hoře, Jáchymově, Přísečnici, Kraslici, v horách ratibořských, v Rudolfově a několika místech v sousedství Sušice, kdysi také v Příbrami; cínu v Krupce a Slavkově, zvaném též Schlakkenwald; železa v Zdechovicích, Komárově, Nižboře a jinde; měď a olovo se nalézá většinou mezi žilami stříbra a cínu. Huti na kamenec má Bořek (Jirkov), na sklo panství křivoklátské, Herálec, Kreibitz (Chřibská) a Pirkštejn (Sloup)....
286. Jdeš-li z kraje Chrudimského na západ, dotýká se ho 29tam kraj Čáslavsky, jenž hraničí na severu s krajem Hradeckým, na jihu Bechyňským a částí Moravy, na západě s krajem Kouřimským. V obecné řeči říkáme mu Čáslavsko podle místa Čáslavi. Královská a svobodná města tu máme Kutnou Horu, jež je důstojností po Praze prvním místem, a Čáslav.
Jménu Kutná Hora se většinou přikládá původ německý; jedni je odvozují od slova Gutt, "jmění", druzí od slova Kutte, "kápě", jiní od slova Kutna, "kdoulové jablko". Avšak mně se zamlouvá názor mistra Vavřince Sarkandra, kdysi správce přední školy Kutnohorských, který opíraje se o hodnověrnost nijakých starých dokladů, odvozuje jméno toto z našeho českého slova kutiti, jež se významem svým blíží pojmu "kopáním nebo vyrýváním něčemu přicházeti na stopu". Poněvadž je totiž Kutná Hora misto báňské, v němž se z dolů, objevených za časů krále Václava II., dobývá již po přemnoho lidských věků až do naší doby ve velikém množství vynikajícího stříbra a mědi, takže útroby oné trojpahorkovité hory jsou bez přestání ve dne v noci prolézány, otřásány, prokopávány a rozrývány pracujícími dělníky, jest souditi, že odtud neobyčejně vhodně a případně našla Kutná Hora své jméno. Bohatství těch dolů bylo kdysi tak vynikající, že králi Václavovi učinilo římského císaře Albrechta z přítele a zpřízněnce nepřítelem a zlákalo ho k neslavnému boji (r. 1304), a Jindřicha Korutanského zvábilo k vyplenění království (r. 1308); Žižka, když usiloval vyrvati město císaři Zikmundovi a tím přetíti živnou žílu, umožňující vedení války proti husitům, nazval je měšcem Antikristovým, a král Jiřík svou mošnou a tobolkou. Třebaže dnes neoplývají doly bohatstvím v stejné hojnosti, přece poskytují svým vzdělavatelům blahobytný zisk a výtěžek. Město Kutná Hora je prosto veřejných břemen. Již od dob krále Jana (r. 1338) spojilo se s Větším Městem Pražským takřka v jedno město, uzavřevši podobně těsnou smlouvu, jakou měli kdysi Rhodští s Athéňany; kdo je totiž měšťanem pražským, má zároveň městské právo kutnohorské, a kdo je měšťanem kutnohorským, požívá také práva a měšťanství pražského. Od krále Vladislava (r. 1501) a Ferdi30nanda I. (1541) dosáhla Kutná Hora svobody, jakou mají páni, na koupi i prodej pozemku dědičných nebo zpupných v království, statku i zboží toho druhu s půdou souvisícího, a nepotřebuje jako jiná města zvláštního souhlasu králova ke vkladu zápisů do desk zemských, ani si k tomu nepotřebuje opatřovati relátory z pánů. Císař a král Karel IV. listinou danou v Cáchách (r. 1359) rozhodl, že obchodníci kutnohorští, právě tak jako pražští, vratislavští a sulcbašští, mají býti ve Frankfurtě nad Mohanem zcela osvobozeni od placení cla. Toto město velmi horlivě dbalo náboženství, kdysi papeženského, později vytříbenějšího evangelického, mělo dobře a moudře zřízené bohoslužby i školy, jakož i po dlouhou dobu vzkvétal v něm jakýsi duchovní sbor. Jest tu velmi nákladně a podivuhodně stavěný chrám, jejž z kostelíka sv. Barbory zbudovalo společenstvo horníků (r. 1390) a téměř každoročními náklady dosud stále vyzdobuje. K tomuto účelu jsou z Vlašského dvora — tak nazývají mincovnu — týdně vypláceny dvě kopy grošů pražských, na věčné časy darované štědrostí královskou.
31...Kromě toho jest v tomto kraji klášter mnichů řádu cisterciáckého, kteří tu žijí pod opatem. Byl prý založen (r. 1149) a podle koňského sedla pojmenován Sedlcem od pražského biskupa Daniela z rodu pánů z Lipého. A poněvadž leží příliš blízko Kutné Hory, klášterníci vedou s ní časté spory o hranice a pravomoc — takoví už jsou mniši, popudlivý druh lidí a nenasytně chtivý pozemkového majetku.