13r1467 Právo horní z Jihlavy do Hory Kutné přeneseno
Leta páně tisícieho čtyřstého šedesátého sedmého najjasnější kníže a pán pan Jiří milostí Boží král český a markrabě moravský Licmberský a Slezský vévoda a Lužický markrabie ?? spolu s urozenými pány s svú radú – věrnost a zasluhovánie nynějšie i budúcie horníkuov nynějších i potomních váživše. Stěžování také a práci i náklady, kteréž sú horníci trpievali po ortele nebo vyššieho práva branie do Jihlavy jezdiece před se vzemše. Povážili sú také jeho královská milost s radú svú nepravosti Jihlavských, kterúž sú téhož léta učinili proti jeho královské milosti i proti všemu království českému proti své přísaze jeho královské milosti pánu svému dědičnému se zprotivivše a nepřáteli úhlavné jeho Královské milosti i všie koruny české i křižovníky na město pustivše i chtějíce jeho královská milost s radú svú svým věrným hodnú odplatu učiniti a nevěrným k jich potupě vedle jich zlého zaslúženie se mieti. Z milosti své královské přirozené Horníkóm svým ke cti vedle jich slušné žádosti a Jihlavským ku potupě vedle jich neupřiemnosti tuto zvláštní milost ráčil jest dáti a toho pečetí svú královskú dobrotivě potvrditi.
My Jiří Boží milostí Král český markrabě moravský licmberský a slezský vévoda a lužnický markrabie ? oznamujeme tiemto listem všiem, že přistúpivše před nás urození stateční a slovutní rada a věrní naši milí spolu s opatrnými šepmistry a konšely města Hory Kuthny věrnými
13vNašimi milými předložili sú nám. Kterak to město Hora Kuthna s obyvateli svými podle starodávného vysazenie ortele neb vyššie právo, což se horských a měsckých práv dotýče v městě našem Jihlavě měli sú obyčej bráti. A že tyto chvíle, když která taková pře přihodila se, nemohli sú do Jihlavy ku právu jezditi proto, že jihlavští jsúce naši poddaní, nepravě a nešlechetně nad námi jakožto nad Králem českým a markrabí moravským pánem svým jsú učinili a činie nám se zprotivivše zprotivili sú nás s pilnosti i s pokorú, abychom hlediece na jich věrnost, kterak to město Hora k předkuom našim králuom českým i nám vždy věrně drželi sú se a držie, abychom jich věrnost a zaslúženie vážiece milostivě k niem se ráčili mieti a okázati, aby vyně ani v potomních časiech žádných takových nedostatkuov v súdiech a činění spravedlnosti jmieti nemohli, protož s dobrým rozmyslem a radú věrných našich milých mocí královskú i jakožto markrabie moravský ty věci v radě naší váživše pro věrnost, kterúž od řečených sklepmistruov a konšel i obce na horách kutnách shledali jsme, kterak k předkuom našim králóm českým i nám věrně měli sú se a mají nám věrně proti neposlušným našim pomáhajíce i také když milostí naší zvláštní potěšeni budú, že mnohem větší užitkové z toho města k obecnímu království našeho dobrému pocházeti moci budú. Zvláště také, že hodné jest dobré a zachovalé lidi pro jich ctnosti velebiti a zle pro jich nešlechetnosti tupiti a nížiti, aby tudy ctnost berúcí odplatu množila se, a zlost potupu trpiecí umenšovala se řečenému městu našemu na Horách Kutnách a obyvatelóm jeho nynějším i budúciem tuto milost sme učinili a činíme i moci královskú 14rustavujeme, aby od této chvíle po všecky časy a budúcie zproštěni byli ortelovánie a vyššieho práva branie v Jihlavě, v kterýchžkoli přech to se přihodilo buďto v horských nebo městckých, ale aby všecky takové pře kteréžby se kdy přihodily. Šepmistři a konšelé na Horách Kutnách podle práv svých starodávních rozsuzovali a plnost práva v nich, aby se konala. Pakli by v kterékoli při komu se zdálo, že by byl tiem právem obtiežen takovým nejprve polože před týmž právem patnádcte hřiven grošuov bude se moci odvolati k nám nebo budúciem našim králóm českým a ty pře na nás odvolané námi nebo budúciemo našimi králi českými a nebo mincmaistrem našim na Horách Kutnách, kterémuž bychom to poručili súzeny býti mají vedle práv a řáduov jich a jakž tu rozsúzeno bude na tom konečně strany přestati mají. Protož žádnému neslušej tomuto listu tohoto našeho zdviženie práv od jihlavských a horníkuom obdarovánie rušiti ani kterak jemu se protiviti obyčejem ?? žádným. I pakli by kto z smělosti všetečně o to se pokusil, takový chcem , aby v naší neb budúsiech našich králuov českých nemilost a hněv upadl. Tomu na svědomie pečeť naší královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu.
Dán v Praze léta páně tisícieho čtyřstého šestdesátého sedmého království našeho léta desátého
Zdroj: Kutná Hora, Liber sententiarum, 1467-1507, 20v-21r
Státní okresní archiv Kutná Hora, fond Archiv města Kutná Hora, signatura 265
https://ebadatelna.soapraha.cz/pages/DataArchivaliePage/archivalieId/1715?4
srovnej též: 10. září 1467 Král Jiří uznávaje věrnost šefmistrů, konšel i vší obce na Horách Kutných, osvobozuje je od braní naučení v Jihlavě ve věcech právních a ustanovuje, že z nálezů městského a horního soudu Kutnohorského mohou se strany odvolávati přímo ke králi.