ZDROJ: Čelakovský, Jaromír: Ze starých památek soudních
In: Právník, časopis věnovaný vědě právní i státní, jejž vydává Právnická jednota v Praze : -1956
Rok vydání 1871
Ročník 10
Datum vydání 1871
Právnická jednota, 1861-
str. 49 a násl.
dostupné na https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:7a1458f3-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c?page=uuid:7a1458f4-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c
předchozí
49Uveřejnivše v předešlém čísle „Právníka“ věrné znění rozličných naučení právních, jakž zapsána jsou v památné knize m. Hory Kutné, jsme povinni přičiniti k nim tyto poznámky.
Vedlé svědectví spisu dra J. A. Tomáška „Der Oberhof Iglau in Mähren und seine Schöffensprüche aus dem XIII—XVI. Jahrhunderte. Innsbruck 1868“ brala naučení z vrchního práva Jihlavského tato města česká: Čáslava, Chotěboř, Chrudim, Jílové, Kašperské Hory, Kouřim, Kolín, Hora Kutná (viz Právník 1870 str. 745) Plzeň, Po¬čátky, Polná, Přísečnice, Přibyslava, Sušice a více vesnic českých, jako Malín, Budeč v kraji Čáslavském a j. Naučení taková sebrána a se¬psána jsou do knih „libri sententiarum“ zvaných a dosud v Jihlavském archivu městském uchovaných. Svrchu uvedený spis uvádí jmenovitě tři knihy, v nichž výpovědi právní zaznamenány jsou a sice: 1. Codex juris privilegiati nec non communis Iglaviensis po r. 1360
50založený. 2. Sammlung von Rechtssprüchen und Bescheiden aus dem XIV. Jahrhundert, kteráž o několik let pozdější jest předešlé a na mnoze opisem této býti se jeví a 3. Registrum sentenciarum. Kdežto první dvě knihy psány jsou veskrze jazykem německým neb latinským, jsou naučení v knize třetí většinou české a sahají věkem do století patnáctého.
Naučení pak, kteráž jsme v předešlém čísle podali, nalézají se skoro vesměs též v těchto knihách Jihlavských zapsána a sice prvních pět naučení v registrum sententiarum a ostatní v prvních dvou uve¬dených knihách arci jazykem německým.
K vůli úplnosti podáme místa, jež se ve spisu profesora Tomáška s naším textem shodují: Pět prvních naučení na str. 9. a 10. „Práv¬níka“ uveřejněných jest obsaženo v dalším dopisu Jihlavských k Hor¬níkům z r. 1467 na str. 269. ve spisu „Oberhof.“ Tomášek udává sice co datum r. 1487, však uvážíme-li, že král Jiří r. 1467 Horníkům zapověděl bráti naučení z Jihlavy, pak musíme naše datum zajisté pokládáti za pravé. Další naučení shodují se s číslicemi výpovědí německých pořadem takto: Aeltere Schöffensprueche č. 55., 53., 50., 85., 86., 88., 89., 221. v německém textu místo „Chavrenses“ nalé¬záme „Chotborenses scripserunt“, 200., 98. „Ad idem de obtentionibus“, 99., 100., 105., 106., 108., 109., 110., 103., 104., 199., 235., 248., 197., 116., 139., 140., kterýž má v českém takto zníti „Rychtář kázal jednomu člověku ve čtyřech lavicích stesti (siczen) a on toho nechtěl učiniti,“ 141., 142., 181., 170., 164., 47., 184., 163. Na místě če¬ského „Malínští tázali jsú se takto:“ jest v německém : „Dy von der Waleyn vrageten also,“ 193., 194., 257., 191., 192. a 47. Poněvadž pak německý text z polovice 14. století pochází a český teprvé po r. 1467 do knihy památné zapsán jest, sluší český text námi uveřejněný za překlad míti, čemuž i porovnání mluvnické nasvědčuje. - Příčinou zhotovení překladu toho byl zajisté námi vzpomenutý zákaz kr. Jiřího daný Horníkům, by nebrali více naučení v Jihlavě. Tak jakož r. 1467 sobě koupili Horníci opisy všech privilegií a práv Jihlavských, aby úplně samostatně souditi mohli, tak zdá se, že z téže potřeby vyšel překlad naučení právních.