ZDROJ: Čelakovský, Jaromír: Ze starých památek soudních
In: Právník, časopis věnovaný vědě právní i státní, jejž vydává Právnická jednota v Praze : -1956
Rok vydání 1871
Ročník 10
Datum vydání 1871
Právnická jednota, 1861-
str. 49 a násl.
dostupné na https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:7a1458f3-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c?page=uuid:7a1458f4-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c
předchozí
49Uveřejnivše v předešlém čísle „Právníka“ věrné znění rozličných naučení právních, jakž zapsána jsou v památné knize m. Hory Kutné, jsme povinni přičiniti k nim tyto poznámky.
Vedlé svědectví spisu dra J. A. Tomáška „Der Oberhof Iglau in Mähren und seine Schöffensprüche aus dem XIII—XVI. Jahrhunderte. Innsbruck 1868“ brala naučení z vrchního práva Jihlavského tato města česká: Čáslava, Chotěboř, Chrudim, Jílové, Kašperské Hory, Kouřim, Kolín, Hora Kutná (viz Právník 1870 str. 745) Plzeň, Počátky, Polná, Přísečnice, Přibyslava, Sušice a více vesnic českých, jako Malín, Budeč v kraji Čáslavském a j. Naučení taková sebrána a sepsána jsou do knih „libri sententiarum“ zvaných a dosud v Jihlavském archivu městském uchovaných. Svrchu uvedený spis uvádí jmenovitě tři knihy, v nichž výpovědi právní zaznamenány jsou a sice: 1. Codex juris privilegiati nec non communis Iglaviensis po r. 1360
50založený. 2. Sammlung von Rechtssprüchen und Bescheiden aus dem XIV. Jahrhundert, kteráž o několik let pozdější jest předešlé a na mnoze opisem této býti se jeví a 3. Registrum sentenciarum. Kdežto první dvě knihy psány jsou veskrze jazykem německým neb latinským, jsou naučení v knize třetí většinou české a sahají věkem do století patnáctého.
Naučení pak, kteráž jsme v předešlém čísle podali, nalézají se skoro vesměs též v těchto knihách Jihlavských zapsána a sice prvních pět naučení v registrum sententiarum a ostatní v prvních dvou uvedených knihách arci jazykem německým.
K vůli úplnosti podáme místa, jež se ve spisu profesora Tomáška s naším textem shodují: Pět prvních naučení na str. 9. a 10. „Právníka“ uveřejněných jest obsaženo v dalším dopisu Jihlavských k Horníkům z r. 1467 na str. 269. ve spisu „Oberhof.“ Tomášek udává sice co datum r. 1487, však uvážíme-li, že král Jiří r. 1467 Horníkům zapověděl bráti naučení z Jihlavy, pak musíme naše datum zajisté pokládáti za pravé. Další naučení shodují se s číslicemi výpovědí německých pořadem takto: Aeltere Schöffensprueche č. 55., 53., 50., 85., 86., 88., 89., 221. v německém textu místo „Chavrenses“ nalézáme „Chotborenses scripserunt“, 200., 98. „Ad idem de obtentionibus“, 99., 100., 105., 106., 108., 109., 110., 103., 104., 199., 235., 248., 197., 116., 139., 140., kterýž má v českém takto zníti „Rychtář kázal jednomu člověku ve čtyřech lavicích stesti (siczen) a on toho nechtěl učiniti,“ 141., 142., 181., 170., 164., 47., 184., 163. Na místě českého „Malínští tázali jsú se takto:“ jest v německém : „Dy von der Waleyn vrageten also,“ 193., 194., 257., 191., 192. a 47. Poněvadž pak německý text z polovice 14. století pochází a český teprvé po r. 1467 do knihy památné zapsán jest, sluší český text námi uveřejněný za překlad míti, čemuž i porovnání mluvnické nasvědčuje. - Příčinou zhotovení překladu toho byl zajisté námi vzpomenutý zákaz kr. Jiřího daný Horníkům, by nebrali více naučení v Jihlavě. Tak jakož r. 1467 sobě koupili Horníci opisy všech privilegií a práv Jihlavských, aby úplně samostatně souditi mohli, tak zdá se, že z téže potřeby vyšel překlad naučení právních.