Antonín REZEK (ed.), Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, Svazek I., Nákladem Matice české, Praha 1878
dostupné kupř. na: https://www.google.cz/books/edition/_/mlUjAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1
X. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z l. 1510-1528.
133XI.
(L. 1527-1546.)
Sequuntur memorabilia Andreae Dacziczky de Heslova, a me Nicolao, filio ejus, hic posita et renovata.
L. 1527. Turnaj, kratochvilné potejkání, král Ferdinandus učinil v Starém Městě praž. se pány čes.,
Uhry, Vlachy etc. L. 1528. Král Ferdinand město Prahu rozdělil, kteréž předešle bylo v jednotu uvedeno.
L. 1529. Vídeň, město hlavní v Rakausích, Soliman, císař turecký, oblehl silně vojensky a dobejval, ale srozuměv, že křesťané ze všech stran na retuňk k témuž městu táhnau, preč odtrhl; strach byl na křestanech.
L. 1530. Sněm byl v Čechách v městě Českých Budějovicích; a tehdáž král Ferdinand lid vojenský jměl v Uhřích pod hejtmanem Kocianem víceji ke škodě nežli k zisku.
L. 1532. Císař Karel a Ferdinand, bratr jeho, čes. a uher. král, vytrhli valně proti Turkům, porazili jich dvanáct tisíc, chasu jakausi, a po té lid svůj rozpustili.
L. 1536. Rozkázal král Ferdinand stíti v Praze p. Krupého,[1] že spůsobil falešnau kvitancí jsa dlužen 134tisíc kop, a když věřitel toho dluhu umřel, chtěl sirotky o to připraviti.
L. 1537. Sťati jsau v Praze Jaroslav Kapaun a Vlkovský,[2] že kšaft cizí zfalšovali, a co jiným kšaftováno bylo, to sobě napsali; Kauč a Knobloch[3] o tom vědauce ujeli.
Byl sněm v Praze, na kterémž zůstáno, aby na Turky do Uher taženo bylo. Když pak se tam dostali, a jsa pod Kocianem hejtmanem, kterýž je hladem mořil, potom nad nimi i zradil, tak že jich zbito a do Turek zajato čtyrmecítma tisíc.
L. 1541. Židé z Čech vypověděni, aby se do terminu sv. Martina vystěhovali.
L. 1542. Platilo žito po 6, pšenice 11, ječmen a oves po 5 gr. čes. bíl.
L. 1544. Král Ferdinand byl na sněmě říšském germánském v Špejru městě s cís. Karlem, bratrem svým, a tak rozprávěno, když tam u Špejru na lov jel, že naň připadlo krupobití a hromobití a kůň pod ním že zabit jest. Potom v sobotu př. pam. sv. Jana Křt. do Prahy toliko sám osmý přijel. Saule, Saule, cur me persequeris?
L. 1545. Sněm obecní položen v Praze na den pam. Tří králuov a držán byl celý masopust o privilegia české země, o minci, o Hory Kutny, o cizozemce, kteříž se v Čechách na škodu Čechuom a zemi hnízdili etc.; a svolivše berni z tisíce kop gr. 12 kop gr. č. 135a některé artikule na místě postavivše, ostatek do Letnic odložili.
L. 1546. V pátek př. pam. sv. Matěje ap. páně Martinus Luther, vejborný kazatel a učitel písma svatého božského, umřel jest v vlasti své Eisleben; a potom do Wirtnberka dovežen a tam v kostele hlavním pohřben.[4]
XII. Paměti kutnohorské Ondřeje Dačického z Heslova z l. 1534-1571.
Míní se tu nepochybně Jan starší Krupý z Probluze. (Památky IX. 31.) ↩︎
Znám jenom Jana Vlkovského z Vlkova z r. 1542. (Desky z. 220 A 27). Brikcího titulář (1534) žádného jména Vlkovský neudává. ↩︎
Jan Kauč z Kauče byl kolem r. 1537 místosudím král. čes. (Komorní soud FF fol. D 5, 6.) - Knoblochové připomínají se v těch letech tři: Jan (z Sepetnice) Krištof a Bernard (oba z Warnsdorfu). Ibid. fol. L 11. ↩︎
Viz str. 74, pozn. 3, 4 a 5. ↩︎