17.března
Král Jan slibuje zachovali uhlíře ke Kutné Hoře příslušející při právech, jež jim král Václav II udělil, aby dovážení uhlí k horám stříbrným nikterak nebylo stěžováno. Když uhlíři koupí les, aby v něm uhlí dělali, nemají se jim z měst dělati žádné překážky v dodávání potravin, a les mají zaplatiti teprve z výtěžku za prodané uhlí. Toliko v obmezené míře mohou pro dluhy býti stavování; avšak sami pro dluhy za uhlí mohou každého kupce ve kterémkoli městě i bez rychtáře stavovati. Přijdouce do města, mohou první den zbraň nositi; od berní a jiných platů do komory královské ostávají osvobození, a kdo chce státi se členem jich tovařišstva, musí slíbiti, že bude práva jich zachovávati. Konečně uhlíři, vezouce uhlí k Hoře Kutné a do hutí tam postavených, mohou se dáti nejkratší cestou; avšak mají se varovati, aby na osení škodu nepůsobili.
Král Jan, chtěje přispěti k pozvednutí Hory Kutné, dává tamějším měšťanům a horníkům nové některé výsady. Žádný s král. úředníků nemá je proti právu utiskovati. Byli-li dopadeni při skutku, mají nad nimi toliko kmeté městští popravu vykonávati a je na těle neb statku pokutovati. Uprchnou-li, provinivše se, mají býti psáni, ale statek jich má dědicům ostati. Horníkům náleží dosazovati a sesazovati úředníky nad horami, zvláště oba perkmistry, kteří král. urburéřům přísahu skládají, lezce hor, písaře a hutníky. Odstupující kmeté mají na své místo každého roku nové kmety dosazovati, kteří jsou povinni pod pokutou úřad přijmout, a žádný úředník král. nemá do právomoci jich zasahovati. Konečně statky, které měšťané a horníci od zemanů koupili neb koupí, osvobozují se od placení berní neb jiných platů do komory královské.