ZDROJ: Čelakovský, Jaromír: Ze starých památek soudních
Mikuláš Dačický z Heslová zavraždil Šťastného Novohradského z Kolovrat, část druhá
In: Právník, časopis věnovaný vědě právní i státní, jejž vydává Právnická jednota v Praze : -1956
Rok vydání 1871
Ročník 10
Datum vydání 1871
Právnická jednota, 1861-
str. 370 a násl.
dostupné na https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:7a1458f3-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c?page=uuid:7a1458f4-4eb0-11e1-5298-001143e3f55c
370Paní Apolona Bitovská z Lichtenburku a na Janovičkách skrze plnomocníky své žádala, aby Mikuláš Dačický z Heslova na žalobu odpověď dal.
Proti tomu od Mikuláše mluveno: že bude potřebovati svědomí pana rychtáře J. M. Cské a dále poněvadž její mst. jeho k útratám velkým i škodám přivozuje, aby předkem škody zaručiti ráčila.
Proti tomu od plnomocníkův mluveno: že dnes dvě neděle žádná zmínka o zaručení škod nebyla a zřízení zemské K 14. to v sobě neobsahuje, aby tím obtěžována býti měla, poněvadž se to mordu dotýče. davše to zřízení zemské čísti.
371Po přečtení: že z toho artikule zřízení zemského páni vyrozuměli, že ta pře, kdež se zamordování dotýče, vyňata jest z pořádku městského a tak tím se hejbati nemůže, neb i proces právní do tří měsícův jest vyměřen a ten proces městský minouti má. A protož nejsou té naděje, aby paní urukováním jakým povinna býti měla. Druhé že osoby domácí nemají než škody nákladní a on Mikuláš ještě nemnoho utratil a zvláště mezi panem Petrem Nykláskem a Zigmundem Zygelem o škody nebylo zarukováno a tak věří, že tím stěžováni nebudou.
Zase proti tomu od Mikuláše mluveno: že tomu vejkladu místa nedává, neb na onen čas nebylo potřebí k tomu se ozejvati, než nyní, poněvadž čas přišel, oznamuje, že paní povinna jest škody zaručiti podle A. 56. rozdíl; item zř. z. B. 47. Po přečtení: že tímto právem a zřízením zemským jest vyměřeno, kdož by koli z přespolních lidí k osobě pod právem městským o jakoukoli věc pořadem práva přikročili chtěl, že jest povinen škody zaručiti a vzláště že ona p. Apolena Kolovratova k tomuto právu usedlá není, tak jakž i jiní to jsou učiniti a škody zaručiti musili.
Proti tomu plnomocníci: že oni při svých obranách stojí a co se dotýče toho práva A. 56. art. 1. o zarukování škod, to jest prvé předloženo a vidí se, že artykul zřízení zemského a snešení všech tří stavův K. 34. proti tomu artikuli právnímu mocnější jest a zvláště poněvadž není ukázána žádná příčina, aby jaká dána byla k takovému mordu. Avšak bude-li on Mikuláš jaké škody bráti, bude moci v při hlavní co ukazovali a to oznámiti, že takové škody svou příčinou bráti musí a protož o takové zarukování z strany těch škod proti zřízení z. nemá žádná býti postranní pře, než spolu v hlavní při dobře budou věděti, jak se zachovali a uzná-li se příčina, že by tím paní povinna byla, tehdy bez pochyby před hlavní vejpovědí musí to paní vykonati. Ale na ten čas nevidí se jim poručníkům, aby v to měli potahováni býti, poněvadž bez takového zaručení on Mikuláš proti sobě žalobu vyslyšel, a na takový artykul právní o zaručení nic se nepotahoval, než toliko samé hojemství do dnešního dne k dání odpovědi jest sobě vyžádal. A protož že za to žádají, aby se ta věc působila, proč jest hojemství vzato, totiž aby na žalobu světlou odpověď dal. A ten artykul zřízení z. B 41 přivedený ku právu tomuto přivtěliti nemůže, poněvadž tu o žádné pozemské neb šosovní dědiny neb nápady činiti není, než toliko o skutečný mord. V kterýchžto příčinách zřízení z. K 35 obviněnému nic jiného napozůstavuje, než toliko dada odpověď, jestli že se vede k jakému odvodu, tehdy se jemu toho propůjčili má. A protož oni potahujíce se na ten artykul, zřízení z. K. 36 tím za372vírají; Jestli že on Mikuláš z Heslova podle svého vzatého hojemství nechce na žalobu odpovědi dáti, tehdy žádají proti němu a k ruce původův za stanné právo.
Zase od Mikuláše mluveno: že těmito zbytečnými a daremnými řečmi toliko právo zbytečně se zaneprazdňuje, nebo aby teprva v při hlavní zárukováno býti mělo, to jest proti všemu rozumu a právu a bylo by jako patami napřed choditi. Ješto dobře tomu rozuměti mohou, že z takového zaručení těžce sejíti může, poněvadž jest ta věc právem i zřízením zemským vyměřena, ano i příkladův mnoho jest, že sou škody zarukovati musili, jako když činiti bylo mezi Janem Ursinem z Vládoře a Janem Měchankou z Malína o zamordování Endersa Ursina bratra jeho, předce on Jan Ursin škody zaručiti musil a to prvé, nežli jemu na žalobu odpověď dána. A protož nechtí-li oni plnomocníci škody zaručiti, tehdy žádá od práva upuštěn býti.
Proti tomu od původův: Těmto řečem, jimiž strana zaneprazdňuje, jakož i prvnějšímu mluvení v ničemž se místa nedává, Jedno kdež praví, že zbytečně zaneprazdňují, ale to bude v uvážení, kdo to činí. Než oni vždy na tom stojí, poněvadž toho prvé časně nežádal a první stání beze všeho zaručení trpěl, aniž jaké ohlášení učinil, že je poručníky proti sobě v druhém stání i v jiných trpěti má, podle té právní regule: Co se komu jednou líbí, to se potom nelíbiti nemá. A tak ani tím artykulem právním toho dotáhnouti nemůže, že jest Jan Ursin škody zaručiti musil. Bez pochyby že se to stalo, když toho časně žádáno bylo, ale tuto není žádáno. Také není se čemu diviti, že se toho dotklo, že v hlavní při i ta věc z strany toho zarukování o takové škody bude moci v uvážení zůstávati, neb kdo čeho časně z počátku nežádá, naposledy musí se sám svým omylem spraviti. Druhé kdež se od strany promluvilo, že by se tuto patami napřed kráčeti chtělo a že by žádných příčin právních nepředkládali; pak že tomu místa nedávají a praví, že sama strana se mýlí, nebo dosti příčin právních slyšeli a zřízení z. z strany takového mordu ty povinnosti neukládá, aby původní strana o škody obviněné straně zarukovati měla, neb tu škod velkých domácí strana míti nemůže, poněvadž ve třech měsících taková pře hlavní skoncovati se má. A protož té naděje sou, že páni žádných postranních pří v tuto rozepři dopouštěli neráčí, nýbrž nechce-li obviněná strana toho konati, nač hojemství vzala, že žádají proti ní za stanné právo o to podle práv městských A 48 rozd. 1. a B. 5 rozd. 1 a 2. davše je přečísti.
Po přečtení od Mikuláše mluveno: Tímto zbytečným opakováním řečí předešlých právo se víc zaneprazdňuje, než co jiného, 373nebo bez jistých důvodův strana nic neobdržuje. Kdež pak najednou opakuje se to, že při vložení žaloby nežádal škod zaručení; i vidí se jemu, že nebylo potřebí toho času a také není ten spůsob právní, aby obžalovaný před vyslyšením žaloby měl se v něco toho dávati neb právo zřetedlně to ukazuje, jaká povinnost obžalovaného ku právu jest. A 45 rozd. 2. Po přečtení: že vedle toho práva a ne vedle vejkladu strany byl žalobu slyšel a tak jest se v ničemž nezpozdil, neb i právem to vyměřeno jest, kdy takové věci předkládány býti mají. B 12 rozd. 5. Po přečtení: že toho spůsobu užiti žádá a po něm kráčí. Žádá se proti němu také za stanné právo; ježto on vedle odkladu ku právu osobně stojí, jsouce na tom, když ten spůsob právní bude zachován a škody se zaručí, aby k té žalobě pokudž potřebu uzná, buď mluvili aneb v spisu podati mohl a předkládal a protož nerad jest tomu, že se zbytečně právo tuto zaneprazdňuje.
Opět od původův mluveno: že těmto obranám, jako i předešlým nemohou místa dáti, nebo kdyby on Mikuláš Dačický toho onehdejšího času žádal, nepochybují, že její mst paní byla by to opatřila a protož vždy jemu tu vinu dávají, že již nečasně toho žádá a oni že tou žádostí jeho povinni nejsou, neb práva městská tomu chtějí A 59 že bdícím práva pomáhají. Z čehož se vyrozumívá, že on Mikuláš tím artykulem právním ani sobě pomoci nemůže, nebo kdež čísti dal právo o slyšení žaloby A 45, však proto ten rozdíl toho v sobě nezapovídá a nebrání, aby neměl obviněný po vyslyšení žaloby žádosti své ku právu předestříti buď z strany zaručení o škody, buď co koli jiného. A protož ani ten artykul z práva B 12 rozd. 5 jemu spomoci nemůže z strany excepcí, poněvadž jakž toho doloženo jest časně toho jest nežádal a žádných právních excepcí neodpovídání svého nekladl a neklade a protož oni ujištěni jsouce jeho hojemstvím na tom dosti nemají, že osobně teď ku právu stojí, poněvadž svého hojemství neřídí a žalobě neodpírá, ani žádné odpovědi litem contestando nedává, slušně mohli a mohou za stanné právo žádati a tak to při uvážení práva spravedlivém bude.
Proti tomu: z vlastního jejich promluvení se vyrozumívá, že tomu rozumí, že to zaručení jich nemine a tak nechtí-li škod zaručiti, žádal jakž prvé, aby od práva upuštěn byl.
I připustily tu věc obojí strana k spravedlivému uvážení.
Dictum per Venceslaum Vyzynam prætorem.
Poněvadž strany ku právu tomu sou přistoupily a paní zde usedlá býti neráčí, protož se jí paní nachází neb plnomocníkům jejím, aby škody zaručili.
374Oznámili plnomocníci: Chce li jim věřili, že ve dvou nedělích chtí takově škody zaručili neb zdejšími sousedy nebo jistými poddanými s dovolením paní.
Dal odpověď Mikuláš: že on vedle práva a té vejpovědi žádá zachován býti a on k tomu že povolili nemůže.
Proti tomu: že oni nežádají od něho odpovědi, než od pánův a vidí se jim, že věci právní žádají A 56 rozd. 2 a 3 a pakli by nemohlo jináče býti, že by musili protah na rozmyšlení vzíti. Než oni připovídají nehájíc se svým právem, že chtějí do dvou neděl rukojmě buď zdejší nebo jiné lidi hodnověrně postaviti.
Proti tomu: že on při pořadu práva žádá zachován býti.
I když nechtěl Mikuláš nic učinili, zanecháno toho při tom rozmyšlení a odloženo do dvou neděl.
A tu plnomocníci oznámili, že tolikéž pana rychtáře císařského potřebovati budou k svědomí nebo k správě, jakž se potom o to snesou.
1582 feria 4 petr. steph.
Mikuláš Dačický z Heslova vstoupiv před pány žádal, poněvadž morní rána zhusta se rozmáhá a dotýče se jemu veliké věci, aby k tomu povolili ráčili, aby některé sobě svědky zapsali dáli mohl, neb bude potřebovati domácích i přespolních a on dále že se bude věděli jak v tom zachovati.
A jest k tomu povoleno, aby se v tom vedle práva zachoval. 1582 Ecce deus feria 2 ip. æus. Sum.
Paní Kolovratová Bytovská z Lichtenburka podala spisu, v němž zarukuje ke škodám k stání právnímu a doslání poddanými svými ze vsi Opatovic, kterýžto spis čten. Po přečtení: Poněvadž ten list můž býti a ti lidi nezávadní jsou před rukami, protož aby sem puštěni byli a toho rukojomství potvrdili.
Proti tomu Ač by mohl toho slušně hájiti, ale aby nebylo učiněno, že sám sobě v cestě jest a zaneprázdnění činí, že to k uvážení právu připouští a v tom jakožto právu se důvěřuje.
I slíbili všichni ti, kteříž poznamenáni v spisu, osobami i statky svými za škody v této při vzešlé, přišlo-li by k tomu, že při tomto právě na místě j. m. paní Apolony Bytovské státi a z nich právi býti a odpovídali chtějí.
Potom mluveno od plnomocníkův: Poněvadž na tom pozůstává, aby odpověď dal, že chtí slyšeti, aby se to tak vykonalo a j. msti paní zprávu dali.
375I složil Mikuláš zase žalobu a spis svůj proti tomu a žádal za přečtení.
Potom od plnomocníkův: že těchto mnohých příčin a obran se nenadáli a žádají, aby jim to propůjčeno bylo, aby paní to mohli v známost uvésti a jistou repliku na to dáti, poněvadž on Mikuláš toho dokládá: nechtěla li by paní na tom přestáti, že by to chtěl ukázati; že i oni také co by tornu říkati chtěli, oznámí.
Proti tomu Mikuláš: že porozumněl, že by protahu užívati chtěla, vyslyševši obrany jeho excepci, kteréž sobě položil při vyžádáni hojemství, ale vidí se že toho nebude moci užiti, neb ráčí věděti, že ten pořad práva jest, aby strana původní slyšíc od obeslaného jakéžkoliv příčiny právní předloženy hned neodstupujíc od práva k tomu, zná-li co potřebného býti, mluvila, neb i tak zřízením zemským jest vyměřeno, že původ má vždycky na hotově býti se všemi potřebami B. 43. Vedle téhož zřízení zemského i nález zde při tomto právě učiněný vrchním právem reformovaný jest mezi panem Janem Lukaveckým z Lukavce a p. Janem Libenickým z Vrchovišť, kteréhož jest datum na hradě Pražském feria 5. post Aegidii 1561, že nepůvodovi jen hojemství se dává. Item jiný nález při tomto právě mezi Jakubem Holým a Vavřincem Čečetkou od vrchního práva učiněný, když pan Jakub jsa původem žádal, aby tolikéž jako i nyničky strana původní žádá, jemu spis Vavřince Čečetky z práva byl půjčen, že k tomu jiným časem mluvili dáti chce; jest nalezeno, že toho užiti nemá, ale že hned neodstupujíc od práva, chce-li k tomu co mluviti, to učiniti má, že i tuto strana původní této žádosti ano i za tou příčinou, že on u vězení se mnoho času drží, užiti nemůže, protož při této své žádosti žádá zachován býti.
Proti tomu: že neřádi jsou tomu, jakožto poručníci na místě j. m. paní i pozůstalého syrotka, že strana obviněná obrátivši se v postranního původa předně právu, potom i jim zbytečné zaneprázdnění činí a tak již tomu rozuměti mohou, že se proto dožádal zde na tomto právě souzen býti, aby takových svých rozličných posuňkův k protahům požívati mohl. I aby nezdál se v těchto příčinách tak u sebe sám hrubě spravedlivý býti, to k tomu praví a předce na tom stojí, že mají protahu právního proti jeho excepcím z těchto příčin užiti: 1. kdež se jemu vidí, že by své žádosti užiti paní neměla, na tom že se velice mejlí a to proto, neb on měl dosti času mysliti na ty excepci neb od actum žaloby dnes jsou čtyry neděle, pak aby mu pojednou uhodnouti a na ně odpověď dáti měli, není věc možná a zvláště poněvadž jejich vše vlastní není a toho se nenadáli. A protož poněvadž on jest užil 376proti žalobě folku právního, z té příčiny oni také užiti mají proti jeho excepcím též hojemství právního a na důvod toho, aby se čtlo z práv městských A. 44. rozd. 3. Tímto artykulem právním poráží se i ten nález, který by měl učiněn býti mezi p. Jakubem Holým Šotnovským z Javořic a Čečetkou, ač ho neslyšeli a nevědí, jak jest před tím nálezem ta rozepře vedena byla. A protož poněvadž ten artykul právní proto jest nařízen, aby mezi stranami u práva se soudícími spravedlivá rovnost zachována byla, z té první příčiny oni žádosti své užiti žádají a praví, že jim cizí nálezové nic na škodu nejsou. Každý věz, jak by svou při opatroval, oni že se v cizí pře nepletou, nýbrž žádají za přečtení práva A. 39. rozd. 2. Po čtení: že ráčili vyrozuměti, že po takových starých nálezích ne vždycky se postupovali má, ale zřejmá spravedlnost a světlá žádost má svůj průchod míti. 2. Druhou příčinu předložila paní skrze plnomocniky své, že této žádosti své užiti má. Kdež strana tu vinu dává, že by jako strana původní se všemi potřebami pohotově býti měla, jest toho doloženo, že původství jejich na ten čas v odpočívání právním zůstává, poněvadž strana původem se činí, tehdy jim plnomocnikům viny dávati nemůže, jako by oni své původství v něčem obmeškávali a jemu dosti nečinili; nýbrž že on obviněný již postranným původem jest, davše právo B. 12. rozd. 4. čisti. Poněvadž pak podle toho práva, že obviněný původem se učinil, protož oni při své žádosti zůstavenu býti žádají. Neb také o tom v právích B. 44. se nachází, že se v takových žádostech průtahové činiti mají. Žádají za přečtení. Potom. Jestli že by kdo spravedlnostmi svými nebyl na hotově a žádal by, že se jemu toho dostali má, tomu že vyrozuměti ráčil. I poněvadž nejsou na hotově a nemohli býti, aby ihned repliku svou proti excepci učinili, zvláště pak o těch některých příčinách nevědouce, protož odkladu užiti mají. Naposledy pak ta příčina, že obviněný ve vězení zůstává až posavád, nemůže proti nim do té rozepře za jakou vinu ani také za obranu pokládána býti a to proto, že má o tom dobrou vědomost, jak a na jaký spůsob může se vyručiti. Žádajíce své žádosti užili podávají toho k uvážení.
Z obšírné odpovědi Dačického vyjímáme pouze: „Strana chtěla by i k tomu vésti, že pan Mikuláš touto excepcí již původa povinnost na sebe vtáhl, ale ne tak jak strana vykládá. Neb B. 12. rozd. 4. ukazuje v jaké příčině obviněný za původa se již postavuje, že v té, aby svou cxcepci provozoval a ne, aby strana původní proti němu jakého hojemství užiti měla. A tak tehdy strana původní nemůže se za stranu obeslanou počítati, než chce-li co k tomu mluvili, jest povinna hned to učinili, pak-li by nechtěla má obeslaný od práva upuštěn býti "
377Proti tomu: „že pak tím strana sobě nadlepšuje, ujímajíc se toho, že každý původ má na to mysliti, potkal-li by se s čím odporným, ježto proti tomu jest regula právní: že nad nemožnost žádného s lidí pán Bůh nepotahuje a oni nejsou žádní filosophæ, aby věděli co strana myslila, protož jest spůsobnější regule právní, že při právě má všecko býti zjevně zřízeno a strany v svých odpořích mají tak procedovati: čeho jedna strana užila, aby druhá též užiti mohla.“
Dictum.
Poněvadž již on Mikuláš Dačický z Heslova za příčinou excepci vložené v této při původem jest a poručníci j. msti po vyslyšení spisu jeho příčin takových, jakožto věci veliké za vejpis aby se na to poraditi mohli, žádají, z těch příčin oni poručníci jakž odkladu tak i vejpisu jako i jiní při tomto právě užívali a jim se toho propůjčovalo, požiti mají vedlo práva.
I žádal Mikuláš protahu na rozmyšlení a poručníci děkovali z opatření. Příno mu toho a při tom odloženo do dvou neděl.
A přitom žádala strana původní, aby jí dopříno bylo, poněvadž neničko rána Buoží jest a tuto se protahovati bude vedle práva B. 42. z milosti ex beneficio juris svědky některé zavěsti, poněvadž i jiným v příčinách takových toho se dostává. I povoleno k tomu.
I žádal Mikuláš, aby páni k straně se přimluviti ráčili, aby na zápis pod ztracením hrdla i statku svého z vězení propuštěn byl, že chce státi a dostojí.
Proti tomu: že předešle podali ty cesty, aby pod těch 5000 kop míš. rukojmě postavil a pod 5000 kop m. statkem svým zjistil, ale poněvadž toho přijíti nechce, že nevědí tomu co říci a toho že nic vděčni nejsou a dotejče se jistého vyměření od j m. na jakou by summu peněz dán býti měl, pak nevědí, jak mají činiti, aby j. mstí jistého dekretu neurazili, však že paní to chtí v známost uvésti.
1582 Li. iniquitatis feria 4. ci. us.