po 16.srpnu
Král Václav I. a syn jeho Přemysl Otakar II. markrabí Moravský povolují měšťanům Jihlavským a horníkům kdekoli po království Českém přebývajícím svobody a práva městská i horní, jež oni horníci jim sepsané předložili. Jmenovitě ustanovují, že obyvatelé každého města náleží pod moc rychtáře a přísežných městských, a že bez vědomí těchto žádný pán, šlechtic neb rytíř ani žádný úřadník dvorský neb krajský nemá nad nimi moc provozovati. Měšťané a horníci se svými lidmi a statky ve městě i mimo město ležícími přísluší k městskému soudu, a i cúdaři a úřadníci zemští mají je vinili před tímto soudem. Kdyby pán neb rytíř se měšťanu k čemu zavázal před soudem městským a neplnil toho, má měšťan právo ve městě jej stavovati. Konečně cokoli přísežní města s přísežnými horním pro obecné dobré ustanoví, to od každého má býti zachováváno.
po 16.srpnu
Český překlad základních práv Jihlavských z XV. stol.
17.března
Král Jan slibuje zachovali uhlíře ke Kutné Hoře příslušející při právech, jež jim král Václav II udělil, aby dovážení uhlí k horám stříbrným nikterak nebylo stěžováno. Když uhlíři koupí les, aby v něm uhlí dělali, nemají se jim z měst dělati žádné překážky v dodávání potravin, a les mají zaplatiti teprve z výtěžku za prodané uhlí. Toliko v obmezené míře mohou pro dluhy býti stavování; avšak sami pro dluhy za uhlí mohou každého kupce ve kterémkoli městě i bez rychtáře stavovati. Přijdouce do města, mohou první den zbraň nositi; od berní a jiných platů do komory královské ostávají osvobození, a kdo chce státi se členem jich tovařišstva, musí slíbiti, že bude práva jich zachovávati. Konečně uhlíři, vezouce uhlí k Hoře Kutné a do hutí tam postavených, mohou se dáti nejkratší cestou; avšak mají se varovati, aby na osení škodu nepůsobili.
Král Jan, chtěje přispěti k pozvednutí Hory Kutné, dává tamějším měšťanům a horníkům nové některé výsady. Žádný s král. úředníků nemá je proti právu utiskovati. Byli-li dopadeni při skutku, mají nad nimi toliko kmeté městští popravu vykonávati a je na těle neb statku pokutovati. Uprchnou-li, provinivše se, mají býti psáni, ale statek jich má dědicům ostati. Horníkům náleží dosazovati a sesazovati úředníky nad horami, zvláště oba perkmistry, kteří král. urburéřům přísahu skládají, lezce hor, písaře a hutníky. Odstupující kmeté mají na své místo každého roku nové kmety dosazovati, kteří jsou povinni pod pokutou úřad přijmout, a žádný úředník král. nemá do právomoci jich zasahovati. Konečně statky, které měšťané a horníci od zemanů koupili neb koupí, osvobozují se od placení berní neb jiných platů do komory královské.
3.listopadu
Císař Karel IV zastavuje mincmistrovi Enderlinovi a dědicům jeho rychtářství Kutnohorské v 600 kopách gr. se všemi pokutami, vinami, důchody a právy na tak dlouho, dokud obnos ten nebude splacen.
18.listopadu
Olomúcký biskup Jan jakožto zvolený úmluvce vypovídá v rozepři rychtáře, konšelův a vší obce města Kutné Hory s klášterem Sedleckým a s farářem Malínským o správu špitálu klášterního a škol Horských, že opat a konvent kláštera Sedleckého mají právo dosazovat kněze k řečenému špitálu, kdežto rychtáři, konšelům a měšťanům Kutnohorským náleží vésti hospodářskou správu řečeného špitálu svými zřízenci. Právo jmenovati mistra škol na Horách má toliko faráři Malínskému přináležeti.
21.srpna
Král Václav IV dává k radě konšelů m. Kutné Hory tamějším mincířům práva, kterými se při provozování díla mincířského a při výměře záplaty z něho mají spravovati. Kromě toho vyměřuje král. mincmistru, prubýřům a konšelům mincířským některá práva nad dílnami mincířskými čili šmitnami ke královskému dvoru na Horách Kutných příslušejícími.
17.září
Král Sigmund postoupiv šefmistru, radě i vší obci na Horách Kutných městské rychtářství povoluje, aby z mince k tomu rychtářství každý týden hřivna grošův se vyplácela potud, pokud by takový důchod pěti sty kopami grošů nebyl vyplacen.
25.června
Hejtmané a jiní starší vojsk Táborského a Sirotčího dávají purkmistru, konšelům i vší obci na Horách Kutných plnou moc, aby nově osazená městiště mocně drželi nejsouce povinni nikomu je postupovati vyjímaje ty, kteří drželi s Pražany.
2.listopadu
Správce zemský Aleš z Risenburka s radou sobě přidanou potvrzuje purkmistrům, konšelům a všem obyvatelům města Kutné Hory, kteří se tu znova osadili po dvojím vypálení města, všechna stará práva předešlými králi Kutné Hoře udělená, jakož i držení nemovitostí městských, které nebudou více povinni postupovati dřívějším držitelům pro víru ze země odběhlým. Kromě toho přiříká, že na úřady městské a horní nebude již více dosazovati Němce a cizozemce, že Horníci nemají býti povinni účastniti se vojen, leč proti cizozemcům a v pilných potřebách vší země, a že platové k jejich špitálu městskému ode dávna příslušející mají k němu zase navrácení býti.
15.prosince
Král Jiří potvrzuje měšťanům a obyvatelům města Kutné Hory práva a privilegia předešlými králi jim udělená, jmenovitě též rychtářství městské, jež jim císař Sigmund postoupil; rovněž schvaluje městský znak, jejž obdrželi od krále Václava IV.
16.prosince
Král Jiří dává svolení ke směně učiněné mezi syny jeho pány z Kunštátu a šepmistrem a konšely města Hory Kutné o rychtářství Kutnohorské, které připadlo obci
10.září
Král Jiří uznávaje věrnost šefmistrů, konšel i vší obce na Horách Kutných, osvobozuje je od braní naučení v Jihlavě ve věcech právních a ustanovuje, že z nálezů městského a horního soudu Kutnohorského mohou se strany odvolávati přímo ke králi.
4.února
Instrukce nejvyššího mincmistra adresovaná konšelům mincířským a pregéřským